Kde se vaří předpověď počasí? V meteorologické budce – díl IV.
Obecně bývá předzvěstí špatného počasí pokles tlaku, změna rychlosti větru a také postupné přibývání oblačnosti. S prvními dvěma veličinami si dokáží naše přístroje poměrně dobře poradit, avšak měření oblačnosti je postaveno spíše na principu odhadu. Pokrytí oblohy mraky, tak jak se jeví pozorovateli, se vyznačuje pomocí osmin. Pokud je hodnota pokrytí nebe oblačností 8/8, znamená to, že celá viditelná část oblohy je zakrytá mraky. Podle stupně pokrytí oblohy označují meteorologové následující stavy slunečního svitu:
Jasno = 0/8 -> Slunce svítí v podstatě od ranních hodin do večerních
Skoro jasno = 1 – 2/8 -> Sluneční kotouč vidíme asi z 80 %
Polojasno = 3 – 4/8 -> Hodnoty kolem 60 % možného svitu
Oblačno = 5 – 6/8 -> 45 až 20 % možného svitu Slunce
Skoro zataženo = 7/8 -> Tedy méně než 20% svitu
Zataženo – 8/8 -> Den bez jakéhokoliv svitu.
Jediný přístroj, jenž objektivně nepřímo měří množství oblačnosti, je heliograf. Heliograf zaznamenává délku trvání slunečního svitu. Přístroj funguje na principu skleněné koule, která soustřeďuje sluneční paprsky, podobně jako spojená čočka, a propaluje stopu na papírové pásce, jenž musí být umístěna v jejím ohnisku. Délka a tvar pásky pak závisí na ročním obdobím.
Obr.: Heliograf
Zdroj: ostrava_poruba.blogy.in-pocasi.eu
Mezi další povětrnostní prvky měřené meteorologickou stanicí bývají řazeny i teplota půdy či výška sněhové pokrývky. Pokud se chceme dozvědět více o charakteru vzduchové hmoty, musíme využít zajímavé veličiny – horizontální dohlednost. Horizontální dohlednost se většinou určuje na meteorologických stanicích u letišť. Běžněji však dochází k pouhému odhadu pomocí známých bodů v krajině, které jsou považovány za dominantu.
Autor: SG