Kde se vaří předpověď počasí? V meteorologické budce – díl III.

Kde se vaří předpověď počasí? V meteorologické budce – díl III.
12.05.2016
Víte, jak vzniká předpověď počasí? V minulých dílech jsme se zaměřili na vybavení meteorologických budek, měření teplot a srážkových úhrnů. Dnes se zaměříme na měření větru, které je i stálou součástí předpovědi počasí, především jedná-li se o jeho zvýšenou aktivitu.

Rychlost větru závisí na síle horizontálního tlakové gradientu. Vítr je velmi důležitým ukazatelem vývoje počasí. Extrémně silný vítr je zase nebezpečnou přírodní hrozbou. Kromě rychlosti větru se využívá i jeho směru, díky tomu můžou meteorologové upřesňovat předpověď počasí. Rychlost větru se zpravidla měří anemoindikátorem nebo univerzálnějším anemometrem.

Jak takové přístroje vypadají? Měřící část těchto přístrojů je velmi podobná. Jako měřící čidlo slouží třímiskový kříž a větrná směrovka. Na hřídel miskového kříže se pak připevňuje magnet, jenž otáčením dokáže změřit hodnotu elektrického proudu, jehož intenzita je přímo úměrná rychlosti větru. Z této změřené hodnoty magnetem, tak můžeme jednoduše vypočítat rychlost větru. Směr větru se zase určuje podle osmipólového přepínače.

Ruční anemometr typ 952 na měření rychlosti větru
Obr.: Ruční anemometr s třímiskovým křížem
Zdroj: optingservis.cz

Abychom mohli se změřenými daty pracovat, musíme se přesunout do místnosti, kde není patrný vliv větru. Záznamy se většinou zapisují pomocí per, na které je přenášen vliv větru. Páska na, kterou je prováděn zápis, se pohybuje pomocí hodinového strojku. Horní dvojice per zapisuje směr větru, střední pero dráho větru a spodní pero jeho okamžitou rychlost, díky čemuž jsou zahrnuty i maximální rychlosti tzv. „nárazového“ větru. Při určování směru větru si musíme dát dobrý pozor. Udává se totiž směr větru „odkud vane“, ne kam. Jihozápadní vítr se k nám dostává tedy z jihozápadu.

Vítr je výborným indikátor přicházejícího zhoršeného počasí. Důvodem je, že tzv. „počasí pod psa“ se projevuje změnou tlaku, a právě tlak je motivací vzniku větru, jelikož vítr vzniká při snaze o vyrovnání tlaků v území. 

Předchozí články: Díl I. Díl II.

Autor: SG

frame-scrollup