Lidová terminologie meteorologických jevů – díl II.

Lidová terminologie meteorologických jevů – díl II.
30.05.2017
Víte, co znamená okolek, psota nebo rarášek? Co všechno používaly naše babičky k vyjádření meteorologických jevů? A nebo se snad tyto lidové výrazy používají dodnes?

Okolek a studánka

Okolkem se označuje světelná obruba v okolí Měsíce, která může sahat i do vzdálenosti několika měsíčných poloměrů. Většinou bývá světle zbarven do běla, pokud se však přímo nedotýkají zdroje světla. Výrazný kruh můžete pozorovat, pokud kapky oblaků či mlhy zakrývající z části měsíc, mají stejnou velikost. V lidové terminologii znamená tato záře okolo Měsíce zhoršení počasí. V meteorologii se pak tento jev nazývá koróna.

V podstatě stejnou situaci popisuje i studánka. „Měsíček má studánku, bude pršet,“ nebo „Má-li měsíček studánku, bude pršet do tří dnů.“

Sluneční korona
Obr.: Měsíční koróna
Zdroj: Jitka Rösslerová

Pluta

Na Valašsku a ve Slezsku slovo pluta značí trvale deštivé počasí – dlouhotrvající déšť, které panuje v našich končinách převážně na podzim. Tento název pochází z polštiny, kde znamená spíše plískanici („plušť“). Říká se: „Mračna sú na pluty“ či „Má-li duha konce v dolinách, nastanú pluty.“ Pluty se objevily i v Bezručových Slezských písních, konkrétně v básni „Hanys Horehleď.“   

Psota

Název Psota je zkomolenina známějšího výrazu „psí počasí“, který se používá pro vyjádření nečasu, ošklivého počasí či deště.

Rarášek

Lidové označení rarášek ukrývá v sobě malý a nízký prachovitý nebo písečný vítr s přibližně svislou osou otáčení. Nejčastěji vzniká velmi náhle v létě za slunečného, bezvětrného dne v poledních hodinách. Setkáte se s ním na prašných komunikacích, kdy náhlý impuls větru rozvíří malé částečky na cestě. Rarášek se někdy nazývá i čertíkem a ve slovenském folklóru se zmiňuje jako striga nebo bosorka. Se zosobněním tohoto vířivého prachu se setkáváme u Erbena, kde v jeho básni „Polednice“ značí obrazný popis větru. Tento jev vzniká při porušení rovnováhy vzduchu při zemském povrchu, kdy dochází k silnému přehřátí spodních vrstev atmosféry. Posléze náhle dochází k odtržení bublin teplého vzduchu od povrchu, který při svém výstupu unáší prach. Občas dochází i k rozházení sena na loukách apod. Nejčastěji se však tento jev odehrává v pouštích.

Větrný rarášek unášející seno na louce
Obr.: Raráškovo řádění na poli ve Lhotce
Zdroj: Petr Novák, javorice.cz

Šedý mráz

Název šedý mráz označuje jinovatku, se kterou se máme tu čest při působení ranních mrazíků.

DÍL I.

Autor: SG

frame-scrollup