10 jezer, které mizí z povrchu Země – I. díl

10 jezer, které mizí z povrchu Země – I. díl
06.09.2016
Naše planeta zažívá v posledních desetiletí mnoho změn, kromě ledovců a tropických deštných lesů, mizí i některá z našich jezer. Pomalé vysušování sladkovodních ploch má dopad nejen ekologický, ale i hospodářský. Pojďme se v dnešním prvním díle podívat na prvních 5 jezer seznamu, které prozatím nezastavitelně mizí z tváře naší Země.

Snad nejznámějším zástupcem ubývajících přírodních vodních děl je Aralské jezero. Aralské jezero bývalo středoasijskou oázou, kdy se díky své ploše řadilo dokonce na 4. místo největších nádrží sladké vody na světě. V roce 1960 však došlo k odklonění přítoků, tekoucích do jezera, za účelem pěstování plodin v pouštích Uzbekistánu. Dnes se jezero rozkládá na asi 10 % jeho bývalé plochy, jenž činila necelých 7 milionů hektarů.

Největší sladkovodní jezero Číny Poyang bylo každoročně ohrožováno sezónním suchem, avšak již v roce 2012 hladina klesla natolik nízko, až došlo k odhalení historického kamenného mostu. Ač by se tento objev mohl zdát vzrušující, zároveň přináší varování před přicházejícím ekonomickým a ekologickým nebezpečím.

Jezero Assal se nachází mezi Etiopií a Džibutskem a je tím nejhlubším místem celé Afriky. Assal obsahuje o 10 % více soli než např. Mrtvé moře, což je způsobeno velmi rychle a intenzivně se odpařující vodou. Jako jedno z mála je toto jezero zanikajícím, ne kvůli nerozvážnému odvádění přítoků, nýbrž v důsledku nedostatku srážek v posledních letech. Právě srážky v kombinaci s podpovrchovou vodou, jenž prosakovala na povrch právě v podobě vznikajícího jezera, jsou hlavními zdroji kapaliny jezera. V prostředí, kde teplota vzduchu nezřídka překonává 50 °C v kombinaci s abnormálně suchými roky, je velmi náročné tuto vodní nádrž zachránit.

Ani severní Americe se tento trend mizejících jezer nevyhnul. Jezero Owens se nachází v jedné z nejsušších lokalit USA.  Okolí Los Angeles (Kalifornie) je již proslulé svým suchem, které dokonce již roku 1926 dočista odpařilo jezero Owens. V dalších letech došlo k jeho obnovně, avšak udržení této vodní nádrže je ohromně náročné kvůli obrovskému přísunu prachu z okolí, které jezero nemilosrdně zanáší.

Žebříček prvního dílu našeho seznamu uzavírá vysychající Čadské jezero v centrální Africe. Od roku 1960 ztratilo jezero 95 % jeho objemu v důsledku odklonu vody z řeky Chari, jenž byla hlavním přítokem Čadu, místními farmáři. Ti svým rozhodnutím odsoudili k zániku kdysi bujný region. Dnes se prach vyschlé půdy šíří po celém okolí a zanáší nadále ubývající Čadské jezero. Dle OSN je tato lokalita dokonce jedou z nejprašnějších na světě.

V dalším díle tohoto miniseriálu se pustíme do druhé poloviny desetimístného seznamu zanikajících jezer. Navštívíme třeba Mexiko, Kanadu nebo Irán.

Druhý díl

Autor: SG

Fotogalerie

Aralské jezero (zdroj: © Dmitry Chulov)
Jezero Poyang (zdroj: přátelé přírody)
Jezero Assal (zdroj: © Sebastien Bonaime)
Jezero Owens (zdroj: © Mike Romanko)
Jezero Čad (zdroj: NASA)
frame-scrollup