Námraza – jeden z nejvíce nebezpečných jevů v zimním období

Námrazou je často nesprávně nazývána široká škála různých meteorologických projevů, lidé si ji pletou s náledím na silnici nebo s jinovatkou. Námraza je ve skutečnosti jev, který vzniká při mlze, větru a teplotách vzduchu jen mírně pod bodem mrazu. Nejlépe je pozorovatelná na stromech, elektrickém vedení nebo zábradlí.

Obr.: Námraza ochromila dopravu v Česku (Praha, 2014)
Zdroj: František Vlček, idnes.cz

Rozdíl mezi námrazou a jinovatkou je jednoduchý, mnohé podmínky vzniku jsou shodné, avšak hlavním rozdílem jsou povětrnostní poměry, kdy při vzniku jinovatky panuje bezvětří. Další rozdíl můžeme sami otestovat, stačí jednoduše zatřepat např. větví stromu - jinovatka se i při jemném dotyku rozsype, ale námraza zůstává na místě.

Námraza vzniká procesem, kdy přechlazené kapičky mrznoucí mlhy začnou pod vlivem větru narážet na okolní předměty, a začínají k nim přimrzat. Námraza postupně narůstá nabalováním dalších a dalších kapek. Nejčastěji pak vzniká při teplotních inverzích, kdy u spodní hranice inverze vzniká vrstva nízké oblačnosti, pokud navíc fouká vítr, vznikají ideální podmínky pro tvorbu námrazy. Často jsou však tyto situace velmi zrádné, jelikož nad inverzí svítí slunce, v údolích je zataženo, ale teploty v obou místech jsou nad nulou. Díky tomuto teplotnímu zvrstvení je těžké určit, v jaké výšce se námraza bude vytvářet.

Obr.: Námraza v Toužimi, 2009
Zdroj: Jaroslav Řehák

Podle teploty panující při vzniku námrazy a jejího výsledného vzhledu můžeme námrazu rozlišit na:
Průsvitná námraza – průsvitný a drsný povrch, předměty dosahují teplot 0 až -3 °C, kapky přimrzají pomalu a vytváří se kompaktní vrstva, která je složitě odstraňována
Zrnitá námraza – usazeniny bílých trsů s vláknitou strukturou, teploty předmětů -2 až -10 °C, rychlé přimrznutí, díky němuž se jednodušeji odděluje od povrchu (malá kompaktnost)

Obr.: Rychle se tvořící zrnitá námraza
Zdroj: cloud.estranky.sk

Námraza je velmi nebezpečným jevem, který často působí škody na majetku či velké problémy ve vedení elektrické energie. Pokud trvají podmínky pro tvorbu námrazy delší časový úsek, může se na metru předmětu vytvořit několik desítek kilogramů námrazy. Bohužel komplikace vznikají i při následném opadávání námrazy při vyšších teplotách. Hlavní problémy se projevují na drátech elektrického vedení, kdy odpadání ledu mění skokově mechanické napětí, což může způsobit i úplné odstřižení od elektrického proudu. Na nebezpečí odlamující se námrazy především ze stromů bývají často upozorňováni i běžkaři.

Autor: SG