Inverze – slunečné počasí nad hustou dekou z mlhy

Inverze – slunečné počasí nad hustou dekou z mlhy

Vysokotlaké počasí přináší do mnohých míst vysoké mlhy, nad kterými si obyvatelé vyšších poloh mohou užívat krásné slunečné počasí. Proto i mnohé horské komplexy lákají slogany typu – pryč z temných pochmurných údolí a hurá přes tlustou vrstvu mlhy do krásného počasí.

Obr.: Jasné počasí na Velkém Javoru v Bavorském lese

Zdroj: foto-webcam.eu

Proč se nám lidem, žijícím v nízkých nadmořských výškách, promění zima v ponuré období plné mlhy, které se odborně nazývá inverzní charakter počasí? Za vše mohou špatné povětrnostní podmínky, které neumožňují výměnu vzduchu, ale to samozřejmě není vše. Nyní si celý proces více přiblížíme.

V dnešní době se často inverze prezentuje v médiích poměrně nepřesně a zavádějíce. Běžnou situací je, že teplota na Zemi s výškou klesá. Inverzní situace popisuje stav, kdy teplota s výškou naopak roste, tedy v nižších polohách naměříme menší teplotu vzduchu než na vrcholcích kopců. I doslovný překlad slova inverze znamená „převrat“ či „zvrat.“  Nad zemským povrchem, který je delší časový úsek chladný se následně vytvoří studená vrstva vzduchu, která nad sebou izoluje vrstvu teplého vzduchu. Tento stav se nejčastěji objevuje právě v nejchladnějších částech roku. V zimním období je v naší zeměpisné šířce Slunce velmi nízko nad horizontem a může vyzařovat na naše území méně energie. Povrch Země se proto více ochlazuje dlouhovlnným zářením a nejnižší polohy se významně ochlazují. Tímto procesem vzniká tzv. radiační inverze. Jedna z nejdelších inverzí na našem území trvala v roce 1982 několik týdnů. V nížinách v tu dobu panovaly teploty vzduchu okolo -20 °C, na horách však teploty vůbec neklesly pod nulu a přes den se držely okolo 10 °C.

Obr.: Pohled z Lysé hory (Beskydy) na hřebeny Smrku, Kněhyně a Radhoště (Beskydy)

Zdroj: Peter Drančák

V nížinách je sychravé a mlhavé počasí doprovázeno často i slabým mrholením. Kvalita ovzduší se v inverzních dnech významně zhoršuje, protože se začínají akumulovat různé částice vytvářené průmyslovou výrobou a automobilovou dopravou na jednom místě a nemohou stoupat výše kvůli vrstvě inverze. Tuto vrstvu si můžete představit jako nepropustnou pokličku na hrnci, ve kterém by se nacházela údolní zástavba. Kromě zvýšení koncentrace polutantů – škodlivých látek v ovzduší, můžeme pozorovat v údolích silné mrazy, známé jako holomrazy.

Obr.: Obří důl a Studniční hora při inverzi

Zdroj: Václav Mencl, 2007

Nejvhodnější podmínky pro vznik inverzí nastávají s příchodem tlakové výše na území, slabým větrem nebo bezvětřím a již zmíněným chladný - přechlazeným povrchem Země, který není dostatečně prohříván.

Obr.: Údolí Mosely v Porýní-Falc

Zdroj: Maribe

Autor: SG