Velryby jsou výborným zdrojem informací o vývoji klimatu v Arktidě

Velryby jsou výborným zdrojem informací o vývoji klimatu v Arktidě
28.06.2016
Vědec Stephen Trumble již za svou kariéru zkoumal nejrůznější druhy živočichů. Od krys se postupně propracoval k malým mořským rybičkám, až nakonec skončil u největších vodních savců na planetě. Díky výzkumu jejich těl můžeme dokonce získat informace o vývoji historického klimatu v Arktidě. Nevěříte? Možná ještě neuvěřitelnější bude pro vás zjištění, že se mnohé odpovědi ukrývají v obyčejném velrybím ušním mazu.

Ač se to může zdát neuvěřitelné, i nenápadný velrybí ušní maz, může poskytnout spoustu užitečných dat o historickém klimatu v okolí Arktidy. Nyní se tomuto výzkumu velmi aktivně věnují v laboratořích na Baylorské univerzitě. Zatím vědci pracující s 30 vzorky, z nichž každý je zkoumán minimálně rok. Avšak jejich tým doufá, že brzy bude vzorků 5krát více. Díky analýzám je možné zkoumat změny klimatu v Arktidě za posledních 100 a více let. Ušní maz se totiž velrybám ukládá v ročních vrstvách, podobně jako rostou letokruhy stromů. Díky analýzám se podařilo získat informace o postupném hromadění a úpadku pesticidů (např. DDT) v posledních desetiletích nebo rychle rostoucí koncentrace uhlíku v Arktidě. Vědci už vědí, že na Severní ledový oceán připadá neúměrné množství oxidu uhličitého, který je sice absorbován ve všech světových oceán, ale chladnější vody jej snadněji rozpouští. Doposud jsou získané informace badatelů, ale spíše lokálního měřítka. Avšak velryby, které proplouvají rozsáhlým územím, můžou přinést na výzkum ucelenější pohled.

Kosatka při výskoku nad hladinu
Zdroj: chovzvirat.cz

Ušní maz není tím jediným, co můžou velrybí těla odhalit. Například jizvy na vaječnících napovídají, kolik těhotenství samice prodělaly. Filtrační kostice v dutině ústní velryb pak mohou osvětlit, jaké druhy znečišťujících látek obsahoval zdroj jejich potravy.

Mezi hlavní cíle projektu je nyní vytvořit takovou výzkumnou skupinu, která by disponovala vysokým finančním kapitálem, díky kterému by bylo možné sledovat některé velryby pravidelně. Těmto jedincům by pak byl každoročně odebrán vzorek, jenž by mohl aspirovat na skvělého informátora o vývoji klimatu. Avšak nyní je samotnou komplikací vzorek mazu vůbec získat. Mnohdy pak nastává i situace, že zkoumaná velryba vůbec žádný vzorek nemůže poskytnout, jelikož se ji ušní mazová zátka prostě netvoří. Výzkumníci tak s úsměvem dodávají, že velryby jsou v něčem jako lidé, někteří mají ušního mazu výrazně více než ostatní, některým skoro chybí.

Stará archelogická památka
Obr.: Velrybí ušní zátka
Zdroj: baylor.edu

Autor: SG

frame-scrollup