Teplotní anomálie v severním Atlantiku - pokračování

Teplotní anomálie v severním Atlantiku - pokračování
17.04.2016
Již teď se této problematice věnuje několik institucí. Například univerzita v Torontu, ale i Univerzita Karlova v Praze.

Ve včerejším článku jsme si popsali, jak vznikla studená kapka nebo bublina v severním Atlantiku. Víme také to, že se zvětšuje, takže se nabízí otázka, jak dál se tato situace bude vyvíjet.

Vzhledem k tomu, že se jedná o klimatickou záležitost, která se v novodobých dějinách v podstatě ještě nevyskytovala, tak neexistuje žádná stoprocentně správná odpověď. Opět se musíme spolehnout na numerické modely a teorie vědců.

Chladná voda v Atlantiku má pravděpodobně větší vliv na dráhu jednotlivých tlakových níží. Ty místo aby pokračovali směrem nad Skandinávii, se propadají nad Azorské ostrovy, kde se následně vysouvají k severu až severozápadu. Tento pohyb však způsobuje zejména do střední a východní Evropy výrazně vyšší teploty, protože níže nasávají po přední straně extrémně teplý vzduch z Afriky. Naopak západní Evropa je chladnější. Nad východní Evropou se pak v poklidu může udržovat tlaková výše, která občas zasahuje i do počasí ve střední Evropě.

Největší projevy globálního oteplování postihnou různé části světa jinak

Obr. 1 Modelový předpoklad rozšíření studené bubliny směrem do Evropy

Zdroj:meteociel.fr

Vzhledem k tomu, že se bazén studeného moře posouvá více k pevnině, tak i níže budou častěji chodit dál na východ. Určitě si vzpomínáte na povodňové situace ve Velké Británii. Jednotlivé níže několikrát za sebou postupovali přes tuto oblast. Je pravděpodobné, že v budoucnu nás čeká další set těchto stereotypních postupů, ale na řadu přijdou jiné oblasti. Například Španělsko, Francie či Itálie. Vyloučeno není, že výrazné srážky se budou objevovat i ve střední Evropě. Více srážek by mohlo být hlavně v přechodovém období, tedy na jaře a na podzim. S tím samozřejmě budou souviset i průměrné teploty vzduchu. Může tak nastat paradox, že v rámci globálního oteplování země se část Evropy bude naopak ochlazovat. Zeslabující golfský proud může přinést mnoho rizik, ale jak moc závažná budou, ukáže čas.  Již teď se však této problematice věnuje několik institucí. Například univerzita v Torontu, ale i Univerzita Karlova v Praze.

Zdroj: Atmospheric Chemistry and Physics

Autor: TD

frame-scrollup