Proč jsme unavení a ospalí když prší?

Proč jsme unavení a ospalí když prší?
31.05.2016
Dnes, i v předešlých dnech, naše území zastihují přeháňky, trvalejší déšť nebo bouřky. Možná jste i sami na sobě pocítili, že během deštivých dnů jste unavenější, ospalejší a chodíte dříve spát. Co stojí za nepříjemným usínáním během dne, způsobeným příchodem srážek?

I když mnoho výzkumů, které se snaží na tento fenomén nalézt odpověď, stále není dokončených, již nyní je viditelná značná spojitost mezi únavou a deštěm. Srážky působí výrazně na naše smysly a mozek nás posílá odpočinout si do postele. Když prší, schová se naše Slunce za bariéru z mraků, jenž snižuje propustnost jeho paprsků. Sluneční světlo však zastavuje výroby hormonu melatonin v našem těle, který nás nutí být v noci ospalý a jít tedy na kutě. Pokud již ráno vstáváte do zatemnělého deštivého rána, naše tělo nedostane chemický pokyn začít fungovat v aktivním denním režimu. Proto pokud máte problém s usínáním, neměli byste se nějakou dobu před spaním dívat do rozzářeného monitoru počítače či telefonu. 

Světelné podněty postupují až do melatoniny a určují rozdíly mezi dnem a nocí
Obr.: Funkce melatoninu
Zdroj: remedia.cz

Další vliv je také ryze chemický. Pokud již delší dobu panuje sušší období, rostliny začnou vylučovat oleje, které zastavují růst semen. Ty si musejí počkat na příznivější – vlhčí období. Když začne pršet, dešťová voda začíná smývat nahromaděné rostlinné oleje a vzniká tak chemická látka geosmin. Geosmin má zemitou uklidňující vůni, na kterou je náš nos vysoce citlivý. Při bouřkách můžete ucítit v ovzduší ozon, jehož molekula se skládá z 3 atomů kyslíku – O3. Ozon se vytváří při bleskových výbojích, jenž mohou rozbít molekulu kyslíku O2 na dva atomy O, které se pak ihned připojí ke své běžné dvojmocné podobě O2. Vziká tak trojmocný kyslík – O3. Ozon má velmi čerstvou vůni, která způsobuje příjemnější usínání. Někteří cítí štiplavý zápach chlóru či bělidla, jiní zase čisté povlečení. Většině lidí voní déšť příjemně, díky čemuž jsou vystřídány naše tělesné i duševní stresy slastnými pocity. Tento jev je v našem těle pravděpodobně zakódován geneticky – naši předci oslavně vítali déšť, obzvlášť po delších periodách sucha. I domorodé kmeny dodnes uctívají příchod srážek. V naší moderní kultuře pak nesmíme opomenout např. slavnou píseň Marie Rottrové – Lásko voníš deštěm.

Chemické dělení ozónu
Obr. Vznik ozonu za bouřky
Zdroj: therapy.cz

Nejen vůně, ale i samotný zvuk deště je pro naše tělo uklidňující. Rytmické tóny dešťových kapek, bijících o střechy, deštníky nebo přímo o zemský povrch, jsou označovány jako „růžový šum.“ Růžový šum příznivě působí na kvalitu našeho spánku, kdy snižuje naši mozkovou činnost (více si odpočineme).  

Medvídek Koala v dešti
Zdroj: footage.framepool.com

Naše ospalost během deště je způsobována hned celou řadou faktorů, které nás pak nutí celý den zívat, přivírat oči a klimbat.

Autor: SG

frame-scrollup