Přírodní katastrofa v Bolívii – vyschlé jezero Poopó

Přírodní katastrofa v Bolívii – vyschlé jezero Poopó
27.01.2016
Velmi závažná situace aktuálně nastala v Bolívii. Druhé největší bolívijské jezero téměř vyschlo a jeho obnova je zatím otázkou. Co přispělo k této přírodní katastrofě, která ohrožuje živobytí tisíce lidí? Vše se dozvíte v našem článku.

U Bolívijského města Untavi se ještě donedávna rozkládalo rozsáhlé jezero Poopó. Za hlavní hnací sílu zániku jezera je považován meteorologický jev El Niňo, který v této oblasti způsobuje dlouhodobé sucho. Avšak příčin vyschnutí jezera je více. V oblasti došlo k odklonění přítoků do jezera Poopó (od roku 1982), hlavně kvůli těžbě uhlí, ale i pro účely zemědělství. Navíc již několik let zaznamenávalo jezero nižší přísuny vody z ledovců.

Srovnání bolivijského jezera teď a v minulosti
Obr.: Srovnání rozlohy jezera z roku 1998 (2,337 kilometrů čtverečních) s jeho současným stavem (mokřady, bažiny)
Zdroj: USGS

Aktuální situace v okolí města Untavi je opravdu děsivá. Opuštěné reznoucí lodě a menší čluny zůstávají na břehu či na vyschlém dně druhého největšího jezera v Bolívii. Vyschnutí jezera narušilo celý ekosystém a ve velkém ohrožení jsou hlavně ptáci, kterých bychom dříve v oblasti nalezli na 75 druhů. Přírodní katastrofa ohrozila i živobytí tisíců lidí.

Lodě na suchu po vyschlém jezeru
Obr.: Vyschnutím jezera Poopó zaniká obživa pro tisíce místních
Zdroj: Juan Karita

Německý glaciolog Dirk Hoffman se již dlouhodobě podílí na výzkumech v Bolívii a na základě svého bádání zmapoval zvýšení teplot v zemi. Jedním z hlavních činitelů roustoucích teplot je spalování fosilních paliv, které výrazně zrychlilo tání ledovců. V chladné sezóně se již ledovce nedokázaly obnovovat a byla tak porušena jejich roční bilance. Následkem toho zmizela i pravidelná zásoba vody pro Poopó. Nyní ledovec, který napájel jezero, téměř roztál a na ústupu jsou i další Andské ledovce.

Poopó je aktuálně na 2 % své bývalé rozlohy vodní hladiny. V této sezóně získalo jezero o 161 miliard litrů vody méně než v roce 2013 a než je i nutné pro udržení stavu rovnováhy. I když s jevem El Niňo fungovalo jezero po tisíciletí, až v posledních třech desítkách let jsou jeho důsledky hrozbou. Teplota vzrostla asi o 1 °C a sucho je již problémem pro celou Andskou vysočinu, což vytváří vážnou komplikaci pro více jak 3 miliony Bolivijců.

Bolívijské jezero trápí nedostatek vody
Obr.: Místní jsou kvůli suchu nuceni migrovat do jiných částí země
Zdroj: Juan Karita

Bolívijská vláda se nyní snaží celou situaci uklidnit, jelikož tato místní hrozba by se mohla promítnout do globálních problémů, převážně spojených s migrací. Pokud by se situace v oblasti nezlepšila, pravděpodobně by se drtivá většina místních musela vystěhovat. Prezident Evo Morales však tvrdí, že již v minulosti jezero vyschlo, ale dokázalo se znovu obnovit. Proto by se to mohlo povést i dnes. Avšak ekologové prohlašují, že hlavy státu nerespektovaly těžební limity a velké množství neošetřené hlušiny skončilo v přítocích jezera Poopó a ta se následně usadila právě v této vodní nádrži. Bohužel v jezerním bahně byly nalezeny nebezpečné úrovně těžkých kovů, včetně kadmia a olova, tedy jezero by i po jeho opětovném naplnění bylo toxické. K obnově jezera požádala Bolívie Evropskou unii o 140 000 000 dolarů, které by měli pomoc obnovit říční síť v oblasti a zmírnit i hospodářské následky jevu El Niňo.

Vysychající bolivijské jezero z vrtulníku
Obr.: Stav vody v jezeře se začíná pravidelně monitorovat na popud ekologů z celého světa
Zdroj: Juan Karita

Autor: SG

frame-scrollup