A zase ta ledovka

A zase ta ledovka
22.12.2016
Zatímco náledí vzniká při zamrznutí již spadlé vody na povrchu (náhlé vyjasnění během noci), tak ledovku způsobují kapalné srážky, které při dopadu na zemský povrch okamžitě mrznou. To je i případ posledních několika dnů.

V posledních několika letech je ledovka častějším jevem, než dříve. Proč tomu tak je a jaký je vlastně rozdíl mezi ledovkou a náledím?

Začněme právě to správnou definicí, která mnohým dělá problémy.  Zatímco náledí vzniká při zamrznutí již spadlé vody na povrchu (náhlé vyjasnění během noci),  tak ledovku způsobují kapalné srážky, které při dopadu na zemský povrch okamžitě mrznou. To je i případ posledních několika dnů.

Mrznoucí srážky mohou vznikat dvojím způsobem. Prvním je mrznoucí mrholení, které se vyskytuje na některých místech i dnes, kdy díky vysoké vlhkosti mohou vypadávat drobné kapičky z nízké oblačnosti, které na prochlazeném zemském povrchu namrzají. Mrznoucí déšť se většinou vyskytuje na frontálních systémech či srážkových vlnách, kdy se teplá fronta nasouvá nad studený vzduch dříve, než se teplý vzduch dostane do nižších poloh. Zatímco na horách je již teplota kladná, tak v nížinách může i silně mrznout To byla například situace z roku 2014, kdy se na začátku prosince do střední Evropy dostal ve vyšších vrstvách atmosféry teplejší vzduch, ale v nížinách mrzlo. Zároveň z Jadranu postupovala srážková vlna, takže na některých místech spadlo až 20 mm v mrznoucím dešti. Doprava tehdy zkolabovala.

Animace atmosférických srážek při různých meteorologických situacích

Obr. Schéma s mrznoucím deštěm

Zdroj: Nation weather service

Mrznoucí mrholení je nebezpečné zejména pro chodce a pro řidiče, kteří cestují na hůře ošetřených cestách. Tam, kde se často solí mrznoucí mrholení není tolik nebezpečné. Naopak mrznoucí déšť může vytvořit ledovku i na velmi prosolené cestě, protože velká intenzita deště vyplavuje sůl z cesty a tak pak samozřejmě ztrácí účinnost. Kromě toho jsou často obaleny ledem elektrické dráty či stromy.

 

Důvod, proč mrznoucích srážek přibývá je v tom, že díky globálně vyšší teplotě atmosféry se daleko častěji nad střední Evropou dostává teplejší vzduch s kladnou teplotou. Fyzika je však neúprosná a inverze se oklamat nenechá. V nížinách se při minimálním proudění vzduchu inverzní mráz většinou vytvoří a nepotřebuje k tomu ani studený vzduch ze severu.

 

Autor: TD

frame-scrollup