Díl 5. Země

Díl 5. Země
20.02.2016
Čím se z hlediska meteorologie jaké objekty sluneční soustavy vyznačují ? Kde bychom naměřili nejvyšší teplotu, našli nejsilnější bouři nebo zažili nejsilnější vichřice ?

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 5. Země

 

Vítám vás u dalšího dílu nového seriálu, ve kterém se podíváme na některé z nejzajímavějších meteorologických jevů ve sluneční soustavě. V dnešním díle tohoto seriálu stručně charakterizujeme naši planetu a porovnáme ji s ostatními planetami v rámci celé soustavy.

 

Země v porovnání s jinými planetami

 

Naše planeta je vskutku velice zajímavým a obdivuhodným vesmírným tělesem - a to z mnoha hledisek. Z astronomického hlediska jde o největší terestrický objekt v celé sluneční soustavě s vlastním Měsícem a stabilní oběžnou dráhou. Z hlediska biologie jde o dosud jediný známý svět, na kterém se vyvinul život - a to v neuvěřitelně rozmanité podobě. Z hlediska geologie jde také o velice zajímavý objekt - ať už kvůli pohybu litosférických desek a s tím související vulkanické činnosti, které neustále přetvářejí zdejší svět nebo kvůli pozoruhodnému množství hornin, minerálů a také zkamenělin, díky kterým můžeme studovat i taková odvětví organické či anorganické chemie, jaké by si snad nikdo z nás ani nedokázal představit. A můžeme se také pokusit odhadnout počasí, jaké na naší planetě panovalo před miliony lety.

 

Satelitní snímek planety Země a v pozadí je viditelný Měsíc

By NASA ESA (http://www.nasa.gov/) [Public domain], via Wikimedia Commons

 

 

Sami vidíte, že o naší planetě bychom mohli sepsat jednu velkou knihu, která by se velikostí snad mohla svému tématu i vyrovnat. Pojďme naši planetu jen stručně charakterizovat a ukázat některé její nejzvláštnější jevy. Předně bych upozornil na zdejší klima, které se zdá býti přívětivé a na první pohled snad i stabilní. Nicméně víme o událostech, které zcela přetvářejí podmínky na povrchu planety a na klima má vliv celá řada faktorů – aktivita Slunce a jeho vzdálenost od nás, sklon zemské rotační osy, vlastní atmosféra a magnetické pole, vulkanismus… ale i dopady cizorodých těles či činnost člověka.

 

 

 Můžeme také studovat naši atmosféru – její složení, různé druhy oblak, bouře či jiné projevy počasí, ale i komplexní koloběhy různých prvků či chemických látek. Snad nejzajímavějším příkladem je koloběh vody, který jistě všichni považujeme za samozřejmost, ovšem dosud neznáme jediné těleso ve vesmíru, na kterém bychom něco takového pozorovali. Více než 70% povrchu Země tvoří hladina oceánu, a proto je také nazývána Modrou planetou.

 

Ilustrace velkého oběhu vody v krajině

Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=982592

 

Planeta Země je zkrátka jedinečná a to z mnoha hledisek. Važme si jí.

Příště na téma Mars – atmosféra, prachové bouře a voda.

 

Autor: PH

 

frame-scrollup