Díl 3. Merkur

Díl 3. Merkur
18.02.2016
Čím se z hlediska meteorologie jaké objekty sluneční soustavy vyznačují ? Kde bychom naměřili nejvyšší teplotu, našli nejsilnější bouři nebo zažili nejsilnější vichřice ?

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 2. Slunce

 

Vítám vás u dalšího dílu nového seriálu, ve kterém se podíváme na některé z nejzajímavějších meteorologických jevů ve sluneční soustavě. V dnešním díle tohoto seriálu se zaměříme na Merkur, jeho atmosféru a teplotu na povrchu.

 

Země v porovnání s jinými planetami

 

Merkur je vůbec nejmenší planetou sluneční soustavy. Kdybychom si chtěli jeho velikost k něčemu přirovnat, bude nejlepší použít planetu Zemi nebo Měsíc. Merkur je oproti Zemi přibližně třetinový a jen asi 1,4x větší, než náš Měsíc. A Merkur se Měsíci podobá i v mnohém dalším - jeho povrch je také posetý četnými krátery a také má jen velmi řídkou atmosféru, která by se v pozemských podmínkách dala považovat za velmi kvalitní vakuum. Jeden ze zajímavých důsledků velmi řídké atmosféry, je mimochodem ten, že pokud bychom se mohli z povrchu Merkuru podívat na oblohu, byla by stále stejně černá a i za dne bychom odtud mohli pozorovat hvězdy. 

 

Díky velmi řídké atmosféře zde také panuje velice proměnlivé počasí. Atmosféra pomáhá stabilizovat teplotu v rámci celé planety a pokud planetě schází, pak většinou záleží v podstatě jen a pouze na vlastní rotaci planety. V poledne, kdy je jistá část planety přímo natočena ke Slunci, dosahuje teplota na povrchu 430°C (díky tomu, že je Merkur tak blízko Slunci - ovšem na Venuši panují ještě vyšší teploty.. proč si vysvětlíme v příštím díle). Postupně, jak planeta rotuje, se teplota rychle mění a to až na neuvěřitelných - 180°C ! Rozdíl teplot na dvou opačných polokoulích (přirvácené a odvrácené od Slunce) tak činí téměř 600 stupňů Celsia. Pokud to srovnáme s naší planetou, kde se teplota v rámci jednoho dne mění maximálně o několik desítek stupňů Celsia, pak snadno pochopíme, proč je Merkur tak nehostinný svět.

 

 

 

Satelitní snímek Mercury

 

Trochu to vylepšuje fakt, že Merkuru trvá jedna otočka kolem své osy 176 dní a změny teplot tam tedy neprobíhají v rámci 24 hodin. Jedna otočka Merkuru kolem osy proběhne za 4224 pozemských hodin. Po celou tuto dobu je tedy na jedné polokouli velké teplo a na straně druhé, kde ani nevychází slunce, hluboký mráz. Za 176 dní si to pak obě strany Merkuru vymění. Ovšem předpokládá se, že za jistou dobu se rotace Merkuru zpomalí natolik, že bude synchronizována s oběžnou dobou a Merkur bude Slunci nastavovat stále stejnou tvář, podobně jako Měsíc naší planetě.

 

Příště na téma Venuše, její atmosféra a teplota na povrchu.

 

Autor: PH

frame-scrollup