Díl 14. Závěr

Díl 14. Závěr
15.03.2016
Čím se z hlediska meteorologie jaké objekty sluneční soustavy vyznačují ? Kde bychom naměřili nejvyšší teplotu, našli nejsilnější bouři nebo zažili nejsilnější vichřice ?

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 14. Závěr

 

Vítám vás u závěrečného dílu seriálu o meteorologii ve sluneční soustavě. V dnešním článku jsem vám předem slíbil jakési shrnutí toho, co o v rámci sluneční soustavy víme a známe. Může se to zdát jako samozřejmost, ovšem astronomové nás neustále překvapují novými objevy hvězd a exoplanet, které mají zcela jiný charakter než ty, které známe ze sluneční soustavy. Pojďme tedy na závěr  stručně charakterizovat sluneční soustavu z hlediska meteorologie a snad se zas společně setkáme u článků, které budou věnovaný tělesům extrasolárním.

 

Erupce na Slunci

 

 

Na začátku našeho seriálu jsme se bavili o Slunci jakožto o životodárně hvězdě umístěné nedaleko pomyslného středu celé soustavy, která ovšem stejně jako život podporuje, jej může snadno zničit. Že jde o hvězdu, jakých je ve vesmíru ještě mnoho, to si jistě při pohledu na hvězdnou oblohu všichni uvědomujeme. Záhada ovšem je, zda i tyto hvězdy hostí na nějaké ze svých planet inteligentní život a nebo jsme ve vesmíru sami. A jak správně poznamenal A.C.Clarke, obě skutečnosti jsou stejně děsivé.

 

Sluneční soustavu jsme dále rozdělil na skupinu terestrických planet, plynných obrů a ledových obrů, které ale můžeme též zařadit mezi plynné obry. Terestrické planety jsou výrazně menší a obíhají blíže ke Slunci. Mají zcela odlišnou stavbu a panují na nich zcela jiné podmínky. I samotné terestrické planety jsou velmi různorodé. Liší se zejména stavbou atmosfér, což se samozřejmě odráží na podmínkách na povrchu. Jako takový typický příklad jsme si uvědli rekord v nejvyšší teplotě, která panuje překvapivě na Venuši  (předpokládali, že tomu tak bude na Merkuru, který je Slunci mnohem blíž). Rozdíl je právě ve stavbě atmosfér. Zatímco v případě Merkuru nemůže být o žádné atmosféře snad ani řeč, atmosféra Venuše se skládá téměř výhradně oxidem uhličitým - skleníkovým plynem.

 

Země v porovnání s jinými planetami

 

Dále jsme stručně charakterizovali planetu Zemi, na které se jako na jediném známém tělese vyskytuje život a koloběh vody. O možné existenci života a podpovrchových oceánů jsme se bavili též v souvislosti s měsíci Jupitera a Saturnu. Šestý díl byl věnován Marsu - planetě, která se Zemi v minulosti jistě v mnohém podobala. Ostatně i dnes nám povrch Marsu může silně připomínat pouště na Zemi. Snažil jsem se vám zkrátka ukázat, že meteorologie terestrických planet je velice zajímavá část astronomie.

 

Následovala část, ve které jsme se věnovali plynným obrům. Jupiter a Saturn jsou největší planety sluneční soustavy a v jejich atmosférách lze i ze Země pozorovat velice zajímavé jevy. Atmosférické pásy, turbulence a samozřejmě také bouře, které zde dosahují nepředstavitelných rozměrů. Do skupiny plynných obrů se řadí též Uran a Neptun , kteří se ale od Jupitera  i Saturnu podstatně liší. O těchto planetách nemáme v současné mnoho informací, ale doufejme, že se to brzy změní a to nejlépe příletem nových orbitálních sond, které by se usadily na orbitě kolem těchto planet a delší dobu tak studovaly jejich chování.

 

Planeta sluneční soustavy

Credit: NASA

 

V předposlední části jsem se ještě rozhodl věnovat pár slov jedné trpasličí planetě, která si to jistě zasluhuje. I Pluto je v mnoha ohledech velice zajímavým tělesem, o čemž nás jistě přesvědčily i fotografie z loňského průletu sondy New horizont poblíž tohoto tělesa. Na základní charakteristiku nám stačí i to, co se zjistilo během tohoto průletu. Jistě mi však dáte za pravdu, když řeknu, že je stále co objevovat.

 

Na závěr bych chtěl ještě říct, že ačkoliv nás naše každodenní starosti a povinnosti nutí držet se pevně při Zemi, není špatné se občas od těchto věcí odpoutat a udělat si čas i na věci “nadpozemské“.

 

Autor: PH

frame-scrollup