V jakém klimatu žil Jan Žižka z Trocnova? Část I.
Několik nepříznivých let mohlo v době středověku vést k obdobím hladomoru a nemocí, které pak vyvolávaly migraci obyvatelstva, vzpoury či povstání. Za vlády Karla IV. panovalo počasí stabilní bez výraznějších živelných katastrof, což výrazně přispělo k rozkvětu naší země. Naproti tomu přelom 14. a 15. století už tak štědrý nebyl. Vzniklo podhoubí nové revoluce, které se uklidnilo až v polovině 15. století, kdy se klima opět ustálilo a na trůn usedl Jiří z Poděbrad.
Zdroj: eDejiny.cz
Období husitských válek spadá do studeného úseku malé doby ledové, která se vymezuje rokem 1195 až 1465. Jedna z chladnějších etap se odehrála v letech 1416 – 1446, což dobře kopíruje husitské tažení. Lidé se museli vypořádat s extrémně chladnými zimami a neúrodnými léty. Situaci ještě více komplikovaly války pustošící naši zem.
Začátek husitského hnutí se datuje k roku 1419, kdy se strhly první bitvy proti křižáckým vojskům Zikmunda. Předchozí rok byl poměrně úrodný, proto chladná zima i léto neznamenaly žádnou pohromu. Stejně tak rok 1420 nepřinesl do Čech bídu, přímo naopak se stal jedním z neúrodnějších celé války. Křižácká výprava se však postarala o zpustošení mnoha vesnic a poničení polí. Teplé a vlhké počasí vrátilo křižákům úder v podobě nastolení vhodných podmínek pro šíření nemocí. Rok 1421 obrátil karty, do Českých zemí se vrátil chlad a sníh vystřídaný jarními povodněmi. Mrazivý trend potvrdil i rok následující a zima na přelomu 1422/23 poškodila ozim a ubírala síly vojákům. Studený a vlhký rok zapříčinil nízkou úrodu. Hlad a morová nákaza nakonec završila toto nešťastné období, které neprolomil ani rok 1424. Deštivé léto poničilo úrodu a očekávané žně ani zdaleka nenaplnily prázdné sýpky.
Zdroj: Depositphotos
Jak se situace vyvíjela dále přináší díl II.
Autor: SG