Smrtelná mlha nad Londýnem je po více jak 60 letech rozluštěna

Londýn je známý pro své sychravé počasí, které se stalo už naprosto proslulé. Bohužel deštivé dny nejsou to jediné, s čím se Londýňané museli potýkat. Město je totiž i neodmyslitelně spojeno s dlouhou a silnou průmyslovou tradicí, která si v minulosti vyžádala životy tisíců lidí. Celých 5 dní v prosinci roku 1952 byly škodlivé částice (polutanty) z rozsáhlých výrobních hal uvězněny v nepropustné vrstvě mlhy. Prach, kouř a toxické sloučeniny zapříčinily hospitalizaci více jak 150 000 lidí a dokonce i smrt nejméně 4 000 z nich. Výzkumníci však odhadují, že konečný počet mrtvých byl pravděpodobně vyšší jak 12 000. Zahynulo i tisíce zvířat.    

Obr.: Pár kráčející po londýnské ulici v prosinci 1953
Zdroj: BBC.com

Přesná příčina a povaha mlhy zůstávala donedávna do značné míry záhadou. Nyní však tým vědců přišel s vysvětlením. Je logické, že vysoké koncentrace emisí ze spalování velkého množství uhlí v kombinaci s hustou mlhou ohrožovaly zdraví živých organismů, avšak nikdo doposud plně nerozluštil chemickou podstatu tohoto jevu. Na objasnění zabijácké mlhy pracovali týmy z Velké Británie, USA a Číny, právě v Pekingu probíhala hlavní atmosférická měření, která v kombinaci s laboratorními experimenty probíhající procesy pomohly přesně zdokumentovat.  

Obr.: Londýnský smog v roce 2010
Zdroj: Oli Scar

Studii vedl Renyi Zhang z Texaské Univerzity, jenž celý fenomén podrobně popsal. Smrtící londýnskou mlhu měla na svědomí především síra. Částice kyseliny sírové (H₂SO₄) se vytvořily z oxidu siřičitého (SO₂), který je vypouštěn z komínů při spalování fosilních paliv. Jak se, ale oxid siřičitý dokáže v atmosféře přeměnit na kyselinu sírovou? Celý proces prohání oxidy dusíku, které jsou dalším vedlejším produktem spalování. Přírodní mlha zprvu nad městem obsahovala velké částice vody, do kterých se později rovnoměrně rozprostřela kyselina sírová. Postupně došlo k výparu části vodních kapek mlhy a nakonec zůstal Londýn ukrytý pod děsivým kyselým oparem.

Obr.: Popis přechodu SO₂ na H₂SO₄ z vědecké studie Renyia Zhanga
Zdroj: The University of Texas

Tato událost z roku 1952 je považována za nejhorší znečištění vzduchu v evropské historii. Náš kontinent se snaží bojovat proti další podobné katastrofě kvalitními filtračními zařízeními. Nicméně dodnes jsou lidé ve světě mnohdy vystaveni toxickému ovzduší. Právě již zmíněná Čína vede bitvu se škodlivinami v atmosféře už desítky let. V zemi se aktuálně nachází 16 z 20 nejvíce znečištěných měst. Přesto mezi londýnským a čínským smogem existují rozdíly. V Číně je zákal tvořen mnohem menšími nanočásticemi a oxid dusný se do ovzduší kromě z tepelných elektráren dostává i z automobilů či průmyslových hnojiv.  Je však zajímavé, že zatímco v Londýně byla mlha velmi kyselá, současný čínský smog je v podstatě neutrální. Tyto nejasnosti dnes vědce pohánějí ve snaze stále lépe pochopit chemické procesy probíhající při vzniku smogu. Díky novým poznatkům můžeme lépe proti znečištění bojovat. Nyní se pozornost upíná především k eliminaci vypouštění oxidů dusíku, které jsou hlavním katalyzátorem nebezpečných reakcí.

Obr.: Pekingský smog
Zdroj: Reuters

Původní studie

Autor: SG