Před třemi lety zabila bouře 61 tisíc sobů

19.11.2016

Na celém světě se živočichové dokázali dlouhým vývojem přizpůsobit i extrémně nehostinným podmínkám naší planety. Příkladem těchto evolučních změn může být i obyčejný sob. Tento tvor dokáže výborně bojovat se sněhem, bohužel ne všechny projevy přírody dokáže toto zvíře zvládnout.

V roce 2013 zemřelo 61 000 sobů vyhladověním v důsledku silné bouře. Tito sobové žili na vzdáleném poloostrově Sibiře a byli obživou místních pastevců. V podzimním období se v této části světa vyskytla poměrně intenzivní bouře, která do oblasti přinesla vysoké srážkové úhrny. Ačkoliv si v této lokalitě představíme spíše srážky sněhové, opak byl pravdou a k chladnému zemskému povrchu se dostával kapalný déšť. Naneštěstí srážková voda nezůstala v této podobě nikterak dlouho a pod vlivem nízkých teplot brzy mrzla. Nakonec se na půdě vytvořila vysoká vrstva ledu. Pod ledem zůstala uvězněna veškerá potrava sobích stád. Běžně není velkým problémem pro tato zvířat odkrýt pokrývku sněhu a dostat se k vytoužené stravě, bohužel s ledem si již jejich kopyta neporadila.

Pasoucí se sobové, hledající trochu potravy pod sněhovou pokrývkou
Zdroj: Popular Science

Tým vědců se pokusil objasnit, co stálo za touto bouří, která vzala život desetitisícům kusů zvěře. Ve studii publikované v časopise Biology Letters , výzkumníci našli možnou příčinu. V roce 2013 byla naměřena neobvykle nízká úroveň mořského ledu v Barentsově moři (poblíž poloostrova Jamal, kde došlo i k úmrtí sobů). Interakce teplejších vod ve spojení s neobvykle teplým vzduchem nad zemí vedlo k silné bouřce. Déšť padal na mělce napadlý sníh, poté ztuhl, a vytvořil se neprostupný blok ledu, kterým se ani sobí kopyta nemohla dostat k uvězněné vegetaci.

Uhynulí sobi byli částečně zdomácnělí, cestovali ve velkých stádech s kočovnými domorodci nazývanými Nenets (česky "Něnci"). Ti pravidelně doprovázejí své soby z letních pastvin na zimní a urazí tak vzdálenost větší než 1 000 km. Něnci spoléhají na přísun sobího masa, kůže, ale využívají i jejich tažené síly pro přesun jejich majetku. Tato stáda v podstatě tvoří ekonomickou páteř společnosti Něnců. V době, kdy desítky tisíc zvířat hladověli, místní velmi strádali a někteří museli změnit svůj tradiční způsob obživy.

Domorodci se soby v tradičních přírodních oděvech z kožešiny
Obr.: Ženy z kmene Nenets
Zdroj: Secret Compass

Tato dramatická událost není bohužel ojedinělým incidentem. Podobné hladovění se opakovalo například v roce 2006. Vědci se však obávají, že s globálními změnami klimatu bude pokračovat mizení mořského ledu, a tyto situace by se mohly stávat pravidelněji. Pokud nebudou mít lidé k dispozici dostatek času, aby obnovili svá stáda, způsob života kmenů Něnců by mohl zmizet navždy.

Autor: SG