Strasti ledních medvědů

Do městečka Kaktovik (Aljaška), kde žije okolo 300 lidí, se ročně vypraví několik stovek turistů, kteří zde můžou spatřit medvědí putování po nově zamrzajících vodách Beaufortova moře. V posledních letech se však mnozí medvědi vkrádají do města a opouští je s velkou nevolí. Místní vycházejí v noci se zbraněmi a noční hlídky občas zatoulané medvědy odrazují vypouštěním petard či světlomety aut. Vědci napočítali v letošní sezóně v okolí Kaktoviku 80 kusů medvědů.

Obr.: Polární medvěd vyháněný hlídkou
Zdroj: © Josh Häner / The New York Times

Medvědi, kteří u města přebývají, jsou vlastně klimatickými uprchlíky, jenž setrvávají na souši déle, protože mořský led, na který při lovu tuleňů spoléhají, ustupuje. Arktida se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a led mizí tempem, kterým jsou mnozí klimatologové překvapeni. Velká část roku 2016 byla teplejší oproti normálu a zamrzání moří na severní polokouli přišlo později. Beaufortovo moře, omývající břehy Kaktoviku, ztratilo velké plochy ledu velmi rapidně. Právě na mořském ledu je život ledních medvědů extrémně závislý. Vedoucí Mezinárodní organice pro lední medvědy (Polar Bears Inernational) doslova řekl: „Jak se pohybuje mořský led, tak se hýbe i lední medvěd.“

Obr.: Polární medvěd zachycený u velrybích zbytků
Zdroj: © Josh Häner / The New York Times

Mezinárodní svaz ochrany přírody, vydávající Červený seznam ohrožených druhů,  předpokládá v roce 2050 snížení populace ledních medvědů asi o 30 %. Nicméně tato prognóza vychází ze sledování krátkého časového horizontu, který nastolený trend nemusí věrně kopírovat. Biologové vytyčili 19 subpopulací ledních medvědů, které obývají pět států obklopujících polární kruh (Kanada, USA, Norsko, Grónsko a Rusko). Tři tyto populace, včetně té žijící u Beaufortova moře, nyní zaznamenávají pokles jedinců. Dalších 6 populací je stabilních a jedna medvědí skupina se rozrůstá. O zbytku skupin mají vědci tak mizivé množství informací, že nejsou schopni jejich počet ani zdravotní stav odhadnout. Přední výzkumníci však varují, že odezvy druhů na změny jejich životního prostředí, jsou mnohdy velmi rychlé a skokové.

Obr.: Medvědí rodina na břehu městečka Kaktovik 
Zdroj: © Josh Häner / The New York Times

Ještě před několika desítky lety, většina ledních medvědů v jižní části Beaufortova moře zůstávala po celý rok na ledě. Pokud se přece jenom vydali k pevnině, jejich pobyt trval jen krátkou chvíli. Se zvýšením teplot vzduchu přichází jarní tání dříve a led tuhne později. Ledové kry, které byly dříve pozorovatelné z pobřeží Kaktoviku, letos v létě ustoupily o stovky kilometrů od pobřeží. A medvědi nedokáží dlouhou cestu od pobřeží k okraji kry přeplavat. Dle studií setrvávají medvědi nyní na pevnině v průměru jednu pětinu roku (v minulosti se hodnota pohybovala okolo 6 %). Letos dorazili medvědi v srpnu a zdrželi se až do konce listopadu, před 20 lety na pevnině strávili pouze 20 dní. V této sezóně se medvědi museli totiž rozhodnout, zdali trávit léto na nebezpečných ledových krách či setrvávat na relativně příznivějších březích. Na pevnině se většinou živili zbytky z rybářských výprav. Bohužel tato strava je mnohdy nepřipravila na nastávající zimu. A právě hlad odsoudil medvědy ke každonočním návštěvám městečka. Hlavní otázka pro vědce zní: „Jak dlouho dokáží lední medvědi na souši přežít, aniž by neztratili významný podíl tukových zásob?“ Medvěd zkrátka ke svému životu mořský led potřebuje, jinak se mu nedostává jeho hlavní potravy – tuleňů. Někteří vědci se domnívají, že se medvědi naučí přežít s jiným druhem stravy a změní i strategii svého lovu, jiní toto tvrzení tvrdě odmítají.

Obr.: Turisté sledují medvědy, kteří se krmí velrybím masem
Zdroj: © Josh Häner / The New York Times

Naštěstí si lidé v Kaktoviku uvědomují, že medvědi se do městečka stahují z důvodu mizení jejich přirozeného životního prostředí, a prozatím s nimi dokáží vycházet.

Autor: SG