Sahara se rozšiřuje následkem klimatických změn

Problematice rozšiřování Sahary se věnuje mnoho vědeckých skupin. Odborníci se shodují, že dle dostupných dat je nastolený trend velmi nepříznivý. Poušť roste především v období letních měsíců, které jsou paradoxně na srážky nejvíce příznivé. Bohužel spadlý déšť se enormně rychle vypařuje z povrchu a okraje pouště se mohou snadněji rozpínat do ochromené vegetace.

Obr.: Rozsah pouště Sahara
Zdroj: Encyclopedia Britannica

Nejnovější studie byla vydána v prestižní publikaci Journal of Climate, kde i přesto, že se autoři zaměřili na výzkum v Sahaře, vyplívají závěry, že podobný osud čeká i další světové, teplé pouště. Tento fenomén by velmi negativně ovlivnil hospodářství dotčených států. Práce analyzovala množství srážek, změnu využití půdy a proudění vzduchu v zájmové oblasti v období mezi lety 1920 až 2013. Hlavním zdrojem informací se stala satelitní data.

Pojďme se ale vrátit ke klimatickému pozadí, které stojí za vznikem pouští v subtropickém pásu naší planety. Nad subtropickým pásmem vzduch proudí v takzvané Hadleyho buňce, která blokuje příchod vlhkého vzduchu do subtropů. Globální cirkulaci vzduchu nejlépe ilustruje přiložený obrázek. Nad rovníkem stoupá teplý a vlhký vzduch z povrchu do atmosféry, kde postupně kondenzuje a opět se vrací k zemi v podobě deště. Do subtropů se tak dostává chladnější vzduch bez vlhkosti, který klesá k povrchu, avšak žádné srážky nepřináší. Tlaková níže „sedící“ na rovníku pak ze subtropů přitahuje k sobě teplý vzduch přízemními větry zvanými pasáty.

Obr.: Globální cirkulace větru - detail Haddleyho
Zdroj: warosu.org, upraveno: pocasicz.cz

To, že se Sahara rozšiřuje směrem k jihu, tedy blíže k rovníku, dle studie indikuje přítomnost dalších, méně známých mechanismů. Jedním z nich je pravděpodobně klimatický cyklus nazvaný Atlantská dlouhodobá oscilace (AMO – Atlantic Multidecadal Oscillation) při níž se teploty v Atlantickém oceánu dlouhodobě mění pod vlivem teplé nebo studené fáze. Tato období trvají obvykle 50 až 70 let. Během teplého cyklu se srážky dostávají i do subtropických oblastí, naopak při studené fázi jich je v této části světa nedostatek. Ukazuje se, že globální změny klimatu přispívají k prodloužení období sucha, jež právě dopomáhá k rozšiřování pouští.

Studie ukazuje, že AMO během 30. až 60. let minulého století přivádělo do oblasti více srážek, poté se trend otočil. V 80. letech 20. století bylo sucho v Africe vůbec nejhorší ve sledovaném záznamu. Nárůst sucha byl vyprovokován zvýšenou koncentrací nejnebezpečnějších skleníkových plynů v atmosféře, které byly později legislativně zakázány. Ačkoliv se tento kontinent podílel na klimatických změnách nejméně, dopady jsou zde velmi výrazné. 

Obr.: Fenomén rozšiřování pouště Sahara
Zdroj: Climate News Network