Na Moravě zatím panuje nejsušší zima v historii

Jsou extrémní projevy počasí, které jsou viditelné na první pohled, jako například sněhové kalamity, povodně či vysoké teploty. Počasí však někdy vytváří extrémy, kterých si, pokud pečlivě nesledujete meteorologická data, ani nevšimnete.

Již na začátku ledna jsme vás informovali o tom, že na našem území byl poslední měsíc v roce 2016 zaznamenán extrémně vysoký průměr atmosférického tlaku.  S tím souvisí další extrém, který ještě více prohlubuje měsíc leden.

Ačkoliv to na první pohled nevypadá a zažíváme po dlouhé době pravou zimu se sněhovou pokrývkou, tak Moravu trápí sucho v latentí fázi. Půda je zejména na Moravě promrzlá místy až do 50 cm, ale není to jen díky mrazům, které nás v posledních týdnech zasáhly.  Jedním z důležitých faktorů je však i vlhkost půdy, která je v určitých oblastech velmi nízká. Čím nižší vlhkost půdy, tím rychleji dochází k jejímu promrznutí.

Sucho trápí Českou republiku několik let. Až na pár výjimek zaznamenáváme podprůměrné měsíce, občas průměrné a srážkově nadprůměrné měsíce pouze ojediněle. Některé oblasti, zejména hory, mají srážek více, nížiny pak výrazně méně. Nejhorší situace je však v tuto chvíli na Moravě.

Jak to vypadá aktuálně s půdní vodou v zimě, logicky zjistit nejde právě kvůli promrzlé půdě, ale když se podíváme na srážkové úhrny za prosinec a leden, tak bychom měli zbystřit.

Například v Přerově spadlo v prosinci 5 mm a v lednu 6 mm srážek. Suma za dva měsíce činí pouze 11 mm. Ještě horší je situace například v Mošnově, kde v prosinci spadly 4 mm a v lednu 5 mm. Zvýšit srážky může ještě na konci ledna výšková tlaková níže, která je však na Moravě stále ve hvězdách. Nejméně srážek za prosinec, leden a únor spadlo v Ostravě v zimě 1963/1964. Tehdy bylo naměřeno 35 mm srážek. Tato zima však byla také velmi mrazivá. Podobná situace je i na ostatních místech v nižších polohách Moravy, kde je vodní hodnota ve sněhu maximálně kolem 10 mm.

Autor: TD