Lidé způsobovali extrémní projevy počasí již ve 30. letech minulého století

02.05.2016

Často se v poslední době hovoří o spojitosti extrémních jevů počasí vzniklých v souvislosti s lidskou činností. Dle některých výzkumů to však vypadá, že vliv člověka se projevoval ještě mnohem dříve. To dokazuje nově publikovaný článek v prestižním časopise Geophysical Research Letter, jenž se zabývá geofyzikálními jevy na Zemi.

V nedávné minulosti jsme mohli zaznamenat extrémně horké léto v Anglii (2014), abnormální sucho v Kalifornii (2015) nebo jsme loni na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké může být sucho v naší zemi. Tyto jevy jsou dle vědeckých výzkumu ze značné míry generovány lidskou činností. Produkce emisí však není aktuální jen v posledních pár desetiletích. Otázku, jaký vliv měly vysoké emise uhlíku v první polovině minulého století na projev počasí, si položil vědecký tým složený z výzkumníků z Austrálie, Švýcarka a Velké Británie.

Velké sucho v Kalifornii, klesající hladina vod
Obr.: Kalifornské sucho
Zdroj: cbsnews.com

Hlavním těžištěm práce byla analýza extrémních projevů vln horka v uplynulém století. Pomocí počítačových modelů vědci vytvořily teplotní řadu s odfiltrovanými faktory, jenž měl na svědomí člověk. Teplotní řada tak byla prosta vlivu oxidu uhličitého (emise vznikající při spalování) a dalších znečišťujících látek utíkajících do atmosféry především při využívání fosilních paliv. Svět bez lidské činnosti byl porovnán s daty skutečně naměřeným meteorologickými stancemi.

Obr.: Nové Dilí (Indie) produkující znečištění atmosféry
Zdroj: Quartz

Od počátku průmyslové éry se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvyšovala. Avšak skutečně vážné následky emisí jsou pozorovatelné od 60. let, kdy se nahromadilo ve vzduchu kritické množství znečišťujících látek. Studie našla důkazy o způsobování významně teplých období již od roku 1930. Dle jednoho z autorů modelu je velmi obtížné modelovat vliv člověka na množství srážek dopadajících na zemský povrch, proto se přistoupilo pouze ke studiu teplot vzduchu. Dále uvádí, že nejlepším způsobem k pochopení, jak lidé ovlivňují extrémní jevy počasí je představit si tuto situaci jako souvislost mezi kouřením a onemocněním rakovinou plic. Sic ne každý kuřák dostane tuto nemoc, kouřením však se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Na závěr dodává, že jsou již klimatické změny prokazatelně vyvolávány z části i lidskou činností, především pak právě vlny veder. Je tak velmi nepravděpodobné, že by docházelo k takto horkým létům, pokud by člověk Zemi neobýval.

Vývoj globální teploty vody a pevniny
Obr.: Graf závislost pravděpodobnosti vzniku rizika (v podobě abnotmáních veder) během let (čím vyšší hodnota FAR, tím vyšší pravděpodobnost)
Zdroj: Quartz

Autor: SG