Hladina moří roste čím dál rychleji
Oteplování Země vede nevyhnutelně i k růstu vodní hladiny oceánů či moří, neboť tající led na naší planetě si razí cestu do oceánů. Zvyšování teploty vzduchu podmiňuje i hodnoty teploty vody. Samotný oceán, tak začíná „bobtnat,“ jelikož teplá voda má tendenci se rozpínat. V současné době roste oceán tempem 3,5 mm za rok, tedy za deset let by touto rychlostí vyskočila hladina na 3,5 cm.
Nicméně vědci již dlouho očekávají, že tento trend bude čím dál horší. Předpovědi naznačují, že moře by nemělo jenom stoupat, ale jeho růst by se měl dokonce zrychlovat. Tato predikce vycházela z gradace ztráty hmoty ledovcových štítů Antarktidy i Grónska. Zajímavé však je, že postupné zrychlování růstu vodní hladiny nebylo jednoznačné, jelikož přístrojové měření nevykazovalo očekávané výsledky. Analýza vycházela z dat pořízených satelitem TOPEX (Poseidon) od roku 1992. Radarový výškoměr dává přesná měření hladiny moře po celém světě.
Obr.: Záznam ztráty hmoty Grónského ledovce sestavený na základě satelitních dat od roku 2002 až po současnost. Údaje jsou uvedeny v gigatunách (GT), což odpovídá 1 miliardě tun.
Zdroj: © NASA
Tento záznam však ve skutečnosti vykazoval pokles rychlosti vzestupu hladiny oceánů mezi obdobím 1993 – 2002 a 2003 – 2012. Doslova se vědci nad výsledky zarazili a jen poškrábali svoje hlavy, jak řekl vedoucí projektu John Fasullo z Národního centra pro výzkum atmosféry v Boulderu (Colorado). Nepřesvědčivé výsledky vyvolaly další práci ve studii. Nyní je výzkum u cíle. Ukazuje se, že vzestup mořské hladiny byl uměle maskovány v satelitním záznamu tím, že rok před vypuštěním satelitu TOPEX, Země zažila velký chladicí impulz.
Jaký? V roce 1991 se probudila sopka Mount Pinatubo na Filipínách, jenž naplnila stratosféru naší planety aerosoly, jenž odrážely sluneční světlo, které nemohlo doputovat na zemský povrch. V následujících letech tak došlo k ochlazení planety, vedoucí i k mírnému poklesu hladiny oceánu. Důsledky erupce však již opadly a nyní dochází k akceleraci růstu vodní hladiny moří. Při použití doplňujícího měření globálního mareografu se pak ukazuje, že ke zrychlení dochází již v posledních 15 letech. Nové výsledky tak vedou i k přepočtů hodnot budoucího vývoje, na které si rádi počkáme.
Obr.: Graf ukazuje rozdíl mezi modelovou hladinou oceánů (mm) s filtrovanými hodnotami sopky Mt. Pinatubo (tmavá křivka) a skutečně naměřeným záznamem (světle modrá křiva)
Zdroj: Climate Central
Autor: SG