Dvacet let od povodní na Moravě
Letošní červenec přináší jedno velké, ale smutné výročí. Bude to přesně 20 let, co Českou republiku zasáhly nejhorší záplavy v novodobé historii. Ačkoliv plošnost nebyla tak výrazná, jako povodně v roce 2002, tak v červenci 1997 zemřelo kvůli povodni opravdu hodně lidí.
Situace, která nastartovala velké povodně začala 3. července 1997. Nad Českou republiku se dostávala teplá a vlhká vzduchová hmota od východu až jihovýchodu a to je v létě většinou záruka nebezpečných situací. Zároveň se do západní Evropy dostával studený vzduch a nad střední Evropou se začaly vytvářet bouřky. Nad Alpami se zformovala srážková vlna, která postupovala na Moravu a zde se zastavila. Nad Polskem se totiž vytvořila samostatná tlaková níže, která bohužel nechtěl postupovat dál k východu a místo toho se vytáčela do oblasti s vysokým tlakem vzduchu.
Srážky byly opravdu vydatné a měly parametry bouřek. Díky předešlé teplé a vlhké vzduchové hmotě od východu se nad Moravou udržela energie, která přinesla do vrstevnatých srážek i konvektivní srážky. Další nepříjemností byl střih větru ve výšce, to znamená, že s výškou se měnil směr a rychlost větru. Střihové srážky jsou sami o sobě velmi nebezpečné.
Obr. 2 Mapa nejvíce zasažených okresů povodní v roce 1997
Zdoj: ceskatelevize.cz
Povodně bychom mohli rozdělit na dvě části. Nejprve se rozbouřili malé toky v horských částech našeho území, kde byla situace velmi nepřehledná. V oné době nebyly ještě dokonalé radarové snímky, internet teprve začínal, takže informovanost směrem k veřejnosti byla opravdu slabá. Spoustu lidí bylo povodní překvapeno a vůbec netušili, že se na ně chystá velká voda .
Druhou částí je pak povodeň na středních a dolních tocích, která už byla přeci jen více mediálně propagována, takže lidé se stihli přemístit z ohrožených oblastí.
Nakonec je statistika z povodní, která zasáhla zejména Moravu opravdu krutá.
Zemřelo 49 lidí
Zcela bylo zničeno 2 600 domů
Neobyvatelných jich zůstalo 5 600
Strženo bylo 26 mostů
Škoda přesáhla 60 miliard korun