Arktická banka světových semen je v ohrožení tajícím permafrostem

20.05.2017

V Arktidě se nachází největší sklad semen naší planety, které mají zajistit případnou obnovu rostlinných druhů zaniklých následkem nejrůznějších globálních katastrof. Bohužel je nyní tato semenná banka v nebezpečí, které představuje tající permafrost.

Špicberské globální úložiště semen je pohřbeno daleko za polárním kruhem, kde panující podmínky klimatu, ale i odlehlost vytvořily ideální podmínky pro úschovu semen. Avšak nezvykle vysoké teploty poslední dekády nezvykle mění okolní prostředí. Teplejší počasí decimuje tamní permafrost, který taje více než bylo běžné. Tyto procesy pak vedou k vyšší akumulaci roztáté vody v území, která nedávno zaplavila okolí vstupního tunelu do celého střediska. Přicházející voda a méně stabilní podloží představuje hrozbu pro více jak milión balíčků semen, které zahrnují i nejzákladnější polní plodiny. Ty by měly v případě krize zajistit lidem přísun potravy.

Vchod do tunelu na Špicberkách
Obr.: Vstup do Špicberského globálního úložiště semen
Zdroj: © AP Photo/John McConnico

Uložiště semen bylo otevřeno v roce 2008, kdy výstavba probíhala v hluboké vrstvě permafrostu, která měla ochránit semena před případnými změnami na zemském povrchu. Rekordně teplý rok v kombinaci s častými a silnými srážkami pomalu odkrývají úkryt semenné banky. „Nedomnívali jsem se, že permafrost bude mizet pod tlakem extrémního počasí, tak aktivně jako teď,“ řekla představitelka norské vlády Hege Njaa Aschim, jenž úkryt vystavěla a nyní jej spravuje. „Hodně vody zasáhlo vstup do našeho tunelu, posléze voda zmrzla na led, takže se zde objevil malý ledovec,“ dodala. Naštěstí voda nevstoupila přímo do úložiště a vzácná semena zůstala v bezpečí požadovaných teplot okolo -18 °C.

Banka semen, muž uzavírající krabici se semeny
Obr.: Interiér Špicberského globálního úložiště semen
Zdroj: © AP Photo/Eduardo Verdugo

Nicméně se ukazuje, že semenný trezor není tak nedobytný, jak se zdálo. Úkryt má fungovat bez dozoru lidí, nyní je však kontrolován nepřetržitě 24 hodin denně. Vědci z Norského meteorologického institutu přiznávají, že rapidní oteplování v širším okolí Špicberků je pro ně překvapivé. A tak se otázka odolnosti úkrytu před tající vodou stává velmi aktuální. Preventivně již byly ze vstupního tunelu odstraněny elektrické součástky, které produkují teplo. Také došlo k nainstalování čerpadel v samotném úkrytu pro eliminování vlivů případné budoucí povodně. Všechny hrozby jsou tak brány skutečně vážně, přece jenom zodpovědnost za úkryt je obrovská.

Na světě sice existuje více než 1500 podobných míst, nicméně i přes zmíněné komplikace je ta Špicberská považována nejbezpečnější.

Autor: SG