Monitorování sněhové pokrývky - díl II.

Monitorování sněhové pokrývky - díl II.
29.01.2016
V předchozím článku jsme se dostali k úvodu problematiky monitorování sněhové pokrývky. Nyní si povíme více o družicích, které se věnují monitoringu sněhové pokrývky, také nakousneme historii jejího mapování a podíváme se i na aktuální projekty z této oblasti.

Historie mapování sněhové pokrývky pomocí dálkového průzkumu Země (DPZ) započalo v 60. letech minulého století v USA. První družicí pro tyto účely byla TIROS-1, která zprvu určovala polohu sněhové linie. Od roku 1966 byly již vydávány jednou týdně mapy sněhové pokrývky pro severní polokouli družicí NOAA. Za dalších 6 let se objevila družice LANDSAT s lepším prostorovým rozlišením, avšak stále bylo potřeba snímat zemský povrch při jasném počasí. Od roku 1999 funguje družice Terra, ke které se roku 2004 přidává Aqua. Tyto satelity nesou radiometr MODIS, jenž umožnil vytvářet osmihodinové mapy globálního sněhového pokrytí.

Výskyt sněhu nad naším územím
Obr.: Družicový snímek ČR pořízený družicí Terra (skener MODIS) - fialově vyznačena sněhová pokrývky, z části zakryta oblačností
Zdroj: Terra, MODIS

Poslední dvě výše zmíněné družice spadají pod americký úřad NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Díky nim jsou monitorovány kromě rozsahu sněhové pokrývky i údaje o její výšce a obsah vody. Další organizací zabývající se stejným výzkumem je CCRS (Canadian Center for Remote Sensing), který využívá družic RADARSAT-1 a RADARSAT-2, díky čemuž mohou využít pro snímkování i spektra mikrovlnného. V Evropě se věnují monitoringu sněhu společnost Norut, SYKE (Finnish Environment Institue), FMI (finský meteorologický institut) nebo švýcarský Swiss Federal Institute for Snow. Evropská kosmická kancelář (ESA) pracuje s daty družice ENVISAT a ERS. Kromě národních institucí se výzkumem sněhové pokrývky zabývají i mnohé univerzity po celém světě.  

Aktuální sněhová pokrývka a zalednění podle dat NOA na severní polokouli
Obr.: Mapa sněhové pokrývky 28. 1. 2016 pro oblast Euroasie 
Zdroj: NOAA, http://www.ncdc.noaa.gov/snow-and-ice/snow-cover/ea/20160101-20160128

Jedním z konkrétních projektů monitoringu sněhové pokrývky je FLOREO (Flood Risk Earth Observation). Projekt se snaží vybudovat vlastní systém pro včasné předpovědi rizik vzniku povodní zapříčiněných táním sněhu. Výsledky jsou dostupné pomocí webového portálu a mapového serveru. Projekt spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), kdy jsou využívána data z meteorologických stanic. FLOREO pracuje i s daty družice Terra (skener MODIS) a družice ENVISAT (skener ASAR). Česká republika je snímána pravidelně, avšak velmi záleží na stavu počasí, konkrétně na množství oblačnosti.

Veřejností známé jsou snímky hlavně z METEOSATu a NOAA, které však nedisponují vysokým prostorové rozlišení (1 - 5 km). Proto se musí jejich výsledky kombinovat se sněhovým modelem (matematické výpočty ze stanic ČHMÚ).

Satelitní snímek ze satelitu NOAA ze dne 31.3.2015
Obr.: Sněhová pokrývka v Evropě 
Zdroj: NOAA18, dostupné na CHMÚ

Autor: SG

 

frame-scrollup