Dálkový průzkum země a problém sucha

Sucho je klimatický stav, při kterém spadne méně srážek, než je pro dané časové období typické a běžné. Sucho je tedy jednoduše řečeno stav, kdy stanovený denní limit srážek není překročen. V krajině je pak pozorovatelný deficit srážkové vody. Typické je snižování hladiny podzemních vod a zároveň také klesá vydatnost pramenů vodních toků. Sucho se projevuje i tzv. vodním stresem rostliny. Toto označení shrnuje proces nedostatku vody v rostlinných orgánech. Z hlediska fyziologického jsou pozorovány na vegetaci postupné změny, projevující se na úrovni morfologické, fyziologické a molekulární. Z hlediska hospodářství má sucho negativní vliv na snížení zemědělské úrody a problémy se zásobováním vodou samotného obyvatelstva.

Zdroj: Ekolist.cz

Pro hodnocení sucha se používá mnoho indexů a metod. Jedním z nich je i PDSI (Palmer Drought Severity Index) česky nazývaný Palmerův index závažnosti sucha či EP (Effective Precipitation) označovaný jako efektivní srážky. Monitorování provádí i Český hydrometeorologický ústav, jenž vyvinul dynamický model SoilClim ve spolupráci s MENDELU a Centrem výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. (CzechGlobe). Aktuální verze modelu umožňuje odhadnout hodnotu aktuální a referenční evapotranspirace (výpar z povrchu a rostlin) a obsah půdní vláhy ve dvou vrstvách kořenového profilu pro 11 vegetačních typů.

Obr.: Dostupné mapy na serveru Intersucho vytvořené z dat SoilClim
Zdroj: intersucho.cz

Při posuzování dopadů epizod sucha na vegetaci se především využívá databáze družicových dat (zejména indexu normalizované odchylky stavu vegetace – NDVI) z družic Aqua a Terra. Díky těmto přístrojům získáváme informace o aktuálním stavu vegetace pro celé území v jeden okamžik, což by bylo při pozemních pozorování téměř nemožné a především velmi drahé. Družice využívají jak typického chování suchého půdního substrátu, tak i samotné vnitřní struktury částí rostlin, konkrétně se pak využívá spektra elektromagnetického záření Slunce o vlnové délce 1,3 – 3,0 mikrometru. Ta se označuje jako pásmo vodní absorpce. V této části spektra je odrazivost přibližně nepřímo úměrná obsahu vody v listu, proto se zde vodní stres může snadno odhalit. Pokles vodního obsahu způsobuje vzrůst odrazivosti, mění se i vnitřní struktura listu či obsah chlorofylu, což je nejlépe patrné v infračervené části spektra.

Obr.: Spektrální chování vegetace v 3 sektorech vlnové délky, přičemž sektor C označuje pásmo vodní absorpce, jenž se využívá pro zjišťování vodního stresu rostliny
Zdroj: Dobrovolný, 1999

Autor: SG