Zimní bouře v Evropě II

V minulém článku jsme si něco řekli o tom, kudy a kam Středomořské tlakové níže putují. Dnes si něco povíme o tom, jaká meteorologická nebezpečí mohou kolem těchto níží vznikat.

Silné sněžení

Na zadní straně tlakových níží, pokud se v prostoru kolem ní nachází dostatek studeného vzduchu, se často tvoří silné sněžení. Díky vlhkosti z Jadranu může být sněžení opravdu velmi intenzivní a není problém, aby za jednu noc napadlo i v nížinách až 30 sněhu. Nejvíce srážek se vyskytuje v okluzním bodě a na teplotním rozhraní.

Sněhové bouře

Tlakové níže velmi často přinášejí i silný vítr. V kombinaci se silným sněžením tento silný vítr může vytvářet sněhové jazyky nebo závěje a někdy se objevuje tzv. bílá tma, kdy dohlednost klesá i pod 50 m.

Bílá tma na cestách může velmi zkomplikovat dopravu. (ceskenoviny.cz)

Mrznoucí déšť

Pokud se ve výšce teplota dostane nad 0 °C a při zemi se teploty pohybují pod nulou, tak dochází k mrznoucímu dešti, který vytváří na povrchu či předmětech ledovku. Když déšť trvá delší dobu, mohou vzniknout velké škody na elektrických vedeních či stromech.

Zmrzlý déšť

Vzniká v případě, kdy nad vychlazenou pevninou leží studený vzduch s teplotami pod 0 °C a nad něj se dostává teplý a vlhký vzduch, v podmínkách Evropy ze západu či jihozápadu s teplotou vyšší jak 0 °C. Pokud tento stav doprovází déšť, tak se stane, že kapky při průletu chladnou přízemní vrstvou zmrznou a dopadají na zemský povrch jako ledové částice nepravidelného či kulovitého tvaru do 5 mm. Při dopadu na zem odskakují a je slyšet šum. Zmrzlý déšť není tak nebezpečný jako mrznoucí déšť.

Vydatný déšť (povodně)

Na teplé straně, kde jsou teploty v celém výškovém profilu kladné, dochází k vydatným dešťům, které zvedají hladiny řek a ojediněle se vyskytují i povodně.

Středomořské tlakové níže mohou tedy i na malém území přinést velmi rozdílné počasí. Jak takové situace vypadají v praxi, si povíme v dalším díle.

Autor: TD