Září, informace, pranostiky

Původ slova září není dodnes jednoznačně určen, ale má se za to, že je odvozen ze spojení „za řuje“ (za říje), což tedy souvisí s říjí jelenů, která koncem tohoto měsíce může mít svůj počátek. Ve světě hojně využívaný název september má svůj původ v římském kalendáři, neboť to byl měsíc sedmý.

Průměrná teplota v září činní 13,2 °C a vyskytuje se v intervalu 12,6 až 13,6 °C. Průměrný úhrn srážek v září je 52,6 mm (1 mm srážek se rovná 1 litr vody na m2). Srážky se vyskytují v intervalu 40,1 až 61,6 mm.  I v září může vystoupit teplota ještě vysoko, pro září nejsou ničím výjimečným denní maxima kolem 29 °C. Září je také měsícem, kdy se na horách často vyskytuje vícedenní slabá sněhová pokrývka.

Velice známým a pravidelným jevem v září je babí léto, nebo také „léto svatého Václava“. Babím létem je označováno období s déletrvajícím suchým, slunečným a teplým počasím, které se vyskytuje na sklonku léta a podzimu. Noci jsou v tomto období už poměrně chladné a ráno se vytváří radiační mlha. Za vznikem babího léto stojí rozsáhlá tlaková výše, která pravidelně během září setrvává nad střední Evropou. Babí léto trvá průměrně kolem 10 dní a vyskytuje se nejčastěji v třetí dekádě září. Babí léto dostalo svůj název podle vznášejících se pavučin, které připomínají šedé babské vlasy.  Není proto divu, že září podle statistik má nejnižší průměrnou oblačnost z celého roku. Mezi dny, na které se váže nejvíce pranostik, patří svátek Jiljího, Václava a Michala.

Obecné pranostiky na záři jsou tyto. Co srpen nedovařil, září nedosmaží. Teplé září, dobře se ovoci i vínu daří. Zářijová slota – hrstka deště, fůra bláta. Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. Teplé září, říjen se mračí. Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.