Zachycování vodní páry v Chile

V minulém článku jsme se věnovali získávání pitné a užitkové (zavlažování v zemědělství) vody pomocí speciálně upraveného skleníku nebo systému bambusové věže. Oba tyto způsoby se nyní začínají testovat v Etiopii. V tomto článku se budeme věnovat zachycování vodní páry ze vzduchu v Jihoamerickém státě Chile.

Obr.: Sucho v Chile
Zdroj: Neil Hall

Poušť Atacama je jedno z nejsušších míst na zemi, kde se srážky objevují jednou za 5 – 10 let, v sušších periodách je jejich výskyt ještě řidší. V letošním roce se srážky v oblasti objevily díky zesílenému procesu El Nina. Na našich facebookových stránkách jste si mohli prohlédnout, jak poušť díky srážkám rozkvetla. Avšak některé meteorologické stanice, zde ještě nikdy za dobu svého provozu nezaznamenaly žádnou kapku deště. Místní hory jsou natolik vyprahlé, že ani ve výšce 6 800 metrů nad mořem zde není žádný led. V severní části Chile je poušť o něco vlhčí než ve zbývajících oblastech. Vodu, která se v této části vyskytne, se pak snaží vědci shromáždit a díky ní pak zde začít pěstovat vegetaci. Jak již bylo zmíněno využívána je vzdušná vlhkost, kdy je voda obsažená v ovzduší či mlze zachycována. Jeden metr krychlový mlhy obsahuje 0,05 – 0,5 gramů vody.

Obr.: Systém sítí
Zdroj: Neil Hall

Místní obyvatelé ve vesnici Chanaral, pracují s obrovskými sítěmi, které jsou speciálně navržené na sbírání vodní páry. Sítě jsou vyrobeny z polypropylenu, který je extrémně účinný v zachycování vodních kapiček. Nejprve probíhalo testování na semenech, které jsou v poušti několik let schovány a čekají na příznivé podmínky. V tomto případě se jim očekávané vody ze sítí dostalo a projekt se mohl plně rozběhnout. Nyní zachycená voda začíná zavlažovat rozsáhlé polní systémy. Metoda je natolik účinná, že v nejsušších místech začíná být zadržována vodní pára z pobřeží a systémem trubek dopravena na určité místo.

Obr.: Pěstování plodin v poušti
Zdroj: Neil Hall

Nicméně každý zásah do přírodního koloběhu má svá úskalí a nebezpečí. V případě, že by se tento systém používal ve větším měřítku, mohlo by to ovlivnit životní prostředí i negativně. Ale pokud bude metoda využívána s rozvahou, může pomoc místním ve vzdálených a izolovaných místech. Nyní je již projekt FogQuest zahájen i v Peru, Ekvádoru, Guatemale, Jižní Africe, Jemenu, Ománu, Etiopii, Izraeli, Nepálu na Kapverdských ostrovech.


Více si můžete přečíst v článku od Jaymi MCCANN: Bringing the driest place in the world to life: 'Fog catchers' attempt to harvest moisture with huge nets in Chilean desert

Autor: SG