Za noc může vzniknout až 0,3 mm rosy

Za noc může vzniknout až 0,3 mm rosy
05.05.2018
Určitě už každý z vás zažil tzv. „padání“ rosy. Večerní procházka trávou si pak žádá pevnou a nejlépe i nepromokavou obuv. Víte ale, kde se rosa bere? A proč je tak vybíravá na podmínky, kdy a kde se vytváří? Nebo kolik rosy se u nás vysráží v ročním úhrnu?

Pozdní léto je typické tvorbou rosy. Rosa se vytváří již v podvečerních hodinách, ačkoliv se často používá slovní spojení „ranní rosa,“ možná právě proto, že si ji mnozí z nás všimnou právě až ráno. Dalším obvyklým výrazem bývá „padá rosa,“ ačkoliv i tohle rčení není pravdivé, jelikož rosa se vytváří přímo při povrchu v podobě velmi drobných vodních kapiček. Tyto kapičky pak můžeme nejlépe pozorovat třeba na trávě.

Rosa je ve skutečnosti usazená voda, která vznikla kondenzací vodní páry obsažené v okolním vzduchu. Ta se srazila na chladnějším povrchu země. Tedy pokud se vytváří rosa, znamená to, že zemský povrch je mnohem chladnější než okolní vzduch. Teplota některého z povrchů (např. vegetace, kov, sklo) musí mít teplotu nižší než je rosný bod okolního vzduchu. Ačkoliv tedy rosa nepadá z nebe, pořád se považuje za jednu z forem vodních srážek.

Nejčastěji rosa vzniká za jasných a méně větrných nocí, při kterých se zvyšuje teplotní rozdíl mezi povrchy (vzduchem a zemí). Ochlazování zemského povrchu probíhá právě za bezoblačných nocí mnohem lépe, jelikož potencionální mraky by sloužily jako zadržovače unikajícího tepla z naší planety. Rosa setrvává až do ranních hodin, kdy se postupně začíná vypařovat.  

Jak již bylo řečeno výše, o rose můžeme i směle tvrdit, že je poměrně vybírává. Běžně se nevytváří na suchém dřevě nebo suché trávě. Rosa nevzniká ani pod stromy, protože jejich koruna brání vyzařování tepla z půdy směrem vzhůru do atmosféry. Jednoduše řečeno pod stromy je tepleji a vodní pára zde nemůže kondenzovat. Za větrných nocí zase vítr podporuje odpařování zkondenzované páry.

Ač existuje velké množství lidových pranostik, jenž se věnují předpovědi počasí podle stavu rosy, ani to, že je večer bohatá rosa, nemusí znamenat, že bude ráno hezky. Na předpovídání počasí nemá rosa žádný vliv. K měření rosy se pak využívají tzv. drosometry, česky rosoměry. Rosoměry buďto měří hmotnost vzniklé rosy nebo rosoměrné destičky bývají porovnávané se stupnicí standardních fotografií orosených povrchů. U nás za jednu noc může vzniknout asi 0,1 – 0,3 mm rosy, v ročním úhrnu se dočkáme 1 – 2 cm. Ve vlhkých tropech kondenzují i 2 mm rosy denně. Rosa je velmi důležitým zdrojem vody pro mnohé živočichy. V extrémním podmínkách velehor či pouští ji využívají i lidé.

frame-scrollup