Teplotní inverze

Aktuální počasí je na některých místech charakteristické teplotní inverzí. Teplotní inverze je jev, kdy se teplota vzduchu s výškou zvyšuje. Inverze teploty jsou průvodním jevem stabilního rozvrstvení vzduchu, kdy nejsou výstupné vzdušné proudy a když působí silné vyzařování zemského povrchu. Inverze teploty brání promíchávání vzduchu, čímž dochází v nižších polohách k vytváření mlh. Ve městech dochází k zvýšení koncentrace škodlivin v ovzduší a vzniká smog. V horských polohách je nad horní hranicí inverze jasné a teplé počasí. Rozlišuje se podle výšky vrstvy inverze nad zemí na:

• Přízemní inverze: začíná od zemského povrchu a končí ve výšce, kde už teplota nestoupá. Dělí se na radiační a advekční.
  

1. Radiační inverze: vzniká ochlazováním přízemní atmosféry od aktivního povrchu dlouhovlnným vyzařováním. Tvoří se za jasných nocí, při malých rychlostech větru. V ranních hodinách zanikají, kromě zimy, kdy se mohou udržet  i několik dní.
2. Advekční inverze: vzniká působením vertikálně nerovnoměrně teplé advekce, při které se přemisťuje relativně teplý vzduch na studený povrch. Výskyt těchto inverzí je typický nad sněhovou pokrývkou v jarním období.

• Výšková inverze: má dolní hranici v určité výšce nad zemským povrchem

1. Radiační: vznikají ochlazováním vzduchu od intenzivně vyzařující horní hranice oblaků