Tajemství přivrácené strany Měsíce

V dnešním článku se zaměříme na těleso, které je nám všem jistě blízké a poodhalíme jedno jeho tajemství. Je to Měsíc – náš nejbližší souputník, který je význačný tím, že je k Zemi přivrácen stále stejnou stranou. 

Tato zvláštnost v podobě dvou těles, kdy  z pohledu jednoho se to druhé zdánlivě neotáčí,  je známá jako vázaná rotace. V případě Země a Měsíce představuje vázaná rotace stav, kdy Měsíci trvá jedna otáčka kolem vlastní osy stejnou dobu, jako jeden oběh kolem Země. Měsíc tedy ne že by se neotáčel – každé těleso je podle zákonů fyziky nuceno mít vlastní osu rotace. Měsíc se ale otáčí s takovou přesností, až se nám zdá, že toto pravidlo porušuje.

via Wikimedia Commons

Tato skutečnost sebou nese celou řadu důsledků. Předně – jak už jsme zmínili, Měsíc k Zemi nastavuje téměř stále stejnou tvář a podobně je tomu i v opačném případě - tedy i Země k Měsíci. Poprvé lidstvo spatřilo odvrácenou stranu Měsíce v roce 1959, kdy sonda Luna 3 pořídila první snímky. Tento snímek zachycuje odvrácenou stranu Měsíce a byl pořízen během mise Apollo 16. Odvážili byste se trvadit, že je to náš Měsíc ?

By NASA, Apollo 16 [Public domain], via Wikimedia Commons

A čím je tato zdánlivě dokonalá synchronizace způsobena ? Protože obě tělesa rotují kolem vlastní osy, působí na sebe silami, které obě tělesa zpomalují. Hmotnější těleso (Země) má při tom na to méně hmotné (Měsíc) větší vliv a po nějaké době tedy nejprve dojde k vyvážení rotace Měsíce do stavu, v jakém ho pozorujeme nyní. Něco podobného lze aplikovat i na celou sluneční soustavu a trochu přehnaně tak konstatovat, že po nějaké době budou všechny planety sluneční soustavy nastavovat Slunci jednu a tu samou tvář. Protože jsou ale planety sluneční soustavy od Slunce mnohem více vzdálené než Země a Měsíc, budou jejich rotace svázány až v daleké budoucnosti.