Sníh z nížin je pryč

Po studené epizodě, kdy se sníh ukázal i v těch nejnižších polohách a zejména na východě se dokonce místy dalo i běžkovat, přišla obleva.  Ta na první pohled nevypadá tak silně. Teploty kolem 3 °C, na horách kolem nuly a vydatné deště se také nekonají. Přesto sníh v nižších a středních polohách mizí strašně rychle.

Obr. 1 Včera bylo v Mošnově ještě 6 až 7 cm sněhu

Zdroj: chmi.cz

Obr. 2 Dnes už je sníh pryč

Zdroj: chmi.cz

Obleva na začátku, uprostřed či na konci zimy má několik podob a liší se i její průběhy. My se v tuto chvíli nacházíme na začátku zimy, kdy většina míst má první sněhovou pokrývkou teprve nedávno za sebou. Jsou dokonce místa, kde se sněhová pokrývka ještě v letošní zimě ani nevyskytla.

Hlavním faktorem pro sněhovou pokrývku je teplota půdy. Půda je z letní poloviny roku stále teplá, takže sníh, který minulý týden v nížinách padal, byl velmi mokrý. Doslova se na teplé půdě roztápěl. Během noci však docházelo k vyjasnění a k velkým mrazům, takže sníh zmrzl a vytvořil si izolaci od teplé půdy. V tuto chvíli se však teploty dostaly nad nulu a ani v noci nemrzlo, takže půda okamžitě předala sněhu svou teplotu a teplota vzduchu se k tomu přidala. Sníh neměl a nemá šanci se v tomto prostředí udržet, i přes jeho vysokou vodní hodnotu.

Uprostřed zimy je již půda většinou promrzlá, sníh od spodu netaje a Slunce nemá takovou sílu, aby sníh rozpouštělo z vrchu. Proto jsou oblevy uprostřed zimy nejpomalejší.

Na konci zimy je půda velmi promrzlá, ale Slunce má již velkou sílu. Díky tomu se zvětšují rozdíly mezi jižním svahem a severním. Tam, kam se nedostane Slunce, sníh může vydržet velmi dlouhou dobu.

Sněhová pokrývka bez zmrzlé půdy je tedy opravdu většinou přechodnou záležitostí a aktuální situace je toho důkazem. Pro promrznutí půdy je třeba tři až čtyři dny silných holomrazů.

Autor: TD