K vytvoření analemmy je potřeba pravidelného sledování Slunce. Právě tato ohnivá koule bylo to první, čeho si naši předci všimli. Ve starověké Mezopotámii a Egyptě se běžně používaly sluneční hodiny, díky čemuž byl nejen stanoven čas, ale i daný den v roce. Nejvýznamnějším astronomem byl Klaudios Ptolemaios z Alexandrie, který na počátku 2. století našeho letopočtu vydává spis Analemma (česky Náčrtek), ve kterém je popsána teorie pravoúhlé projekce nebeské sféry. Vytváří se zde tři na sebe kolmé roviny – rovina poledníku, horizontální roviny, a k nim kolmá rovina procházející první vertikální kružnicí. V tomto vytvořeném schématu je pak možno pozorovat pohyb Slunce po nebi během celého roku.

Obr.: Analemma vytvořená dle polohy Slunce den za dnem při odlišných deklinací a rozdílné rychlosti jeho pohybu
Zdroj: geog5.wikispaces.com

Z toho, že Ptolemaios nazval svou práci Analemma, můžeme usoudit, že v jeho době byla konstrukce dráhy Slunce obvyklá a známá. Výsledná analemma byla promítána do některé z vybraných rovin. Později začaly být sluneční hodiny na ústupu a na scénu se dostaly hodiny mechanické. Název analemma se začal používat pouze pro samotnou křivku pohybu slunečního kotouče. Tato křivka definuje vlastně závislost mezi pravým a středním slunečním časem během roku. Díky tomu se křivka zobrazuje i na mnohých slunečních hodinách.


Obr.: Sluneční hodiny v italském městě Seravalle Sesia na ulici Matteotti s analemmou na dvanácté hodině
Zdroj: Sundial Atlas

Pravý sluneční čas ukazují sluneční hodiny, tedy v pravé poledne – ve 12 hodin je Slunce přesně na jihu. Tento typ času, ale neplyne rovnoměrně, kvůli eliptickému tvaru zemské dráhy okolo Slunce. Střední sluneční čas plyne rovnoměrně, měříme jej hodinami a má přesně 24 hodin. Jistě jste si všimli, že během roku se mění výška Slunce nad obzorem v různý čas, i doba kdy Slunce vychází a zapadá, je různá. V období okolo zimního slunovratu (22. 12.) u nás Slunce vrcholí nízko nad obzorem a na analemmě je jeho poloha nejníže. Analemma v sobě zahrnuje celý rok, tedy i letní slunovrat, kdy je Slunce nejvýše a i na analemmě jej vidíme na křivce v nejvyšším bodu. 

Obr.: Analemma za celý rok vytváří číslici osm
Zdroj: scienceblogs.com

Díky analemmě je popsáno nerovnoměrné plynutí pravého slunečního času. Její vytvoření není vůbec jednoduchý úkol a stala se tak výzvou mnohých astronomů a fotografů. Jak ji, ale dokážeme vytvořit? Důležité je v průběhu celého roku ve dvou až pěti desítkách rovnoměrných časových intervalů přesně ve stejný čas vyfotografovat z totožného místa na Zemi Slunce, což je velmi časově náročné. Navíc ne vždy vyhovují podmínky oblačnosti. Kolem poledne má analemma tvar svisle orientované osmičky, později či dříve než v poledne se přiklání k obzoru.

Obr.: Série snímků od 12. 1. do 21. 12. v roce 2002 pořízených každý den v 12:28:16; Parthenon, Athény (Řecko).
Zdroj: © Anthony Ayiomamitis

Autor: SG