Pocitová teplota aneb proč se naše vnímání neslučuje s hodnotami na teploměru?

Pocitová teplota aneb proč se naše vnímání neslučuje s hodnotami na teploměru?
11.01.2016
Stává se nám to všem. V předpovědi počasí se dozvíme, jaká teplota vzduchu nás čeká zítra, avšak příští den jsme nemile zaskočeni. Teploměr sice ukazuje slibovanou teplotu vzduchu, ale nám přijde okolní vzduch mnohem chladnější? Čím to je a proč vnímáme teplotu vzduchu vždy trochu jinak? Důvody Vás možná překvapí.

Údaje měřené teploměrem neznamenají přesnou hodnotu, jakou bude pociťovat náš organismus. Samotná teplota vzduchu není totiž kediným faktorem teploty pociťované lidským tělem. Zejména v zimních měsících hraje významnou roli vítr. Vědci byl zaveden ukazatel wind chill, tedy v překladu chlad větru – doslova jeho “ štiplavost“. Vítr snižuje pocitovou teplotu, a čím je silnější, tím je nám chladněji. Lidský organismus při teplotách pod 37 °C (tělesná teplota) ohřívá velmi slabou vrstvu vzduchu kolem sebe, díky tomu se kolem naší pokožky vytváří izolační vrstva teplého vzduchu. Pokud v našem okolí vane silný vítr, dochází k porušení této vrstvy a začínáme cítit větší zimu. Při nízkých teplotách je tento proces výraznější, a pro naše tělo je tento děj nejpodstatnější při teplotách menších než 10 °C a při rychlosti větru nad 1,3 m/s.

Vítr ohýbající stromek
Zdroj: SHUTTERSTOCK.COM

Dalším důležitým faktorem je vlhkost vzduchu, která se dostává o popředí hlavně v měsících letních. V prostředí s vysokou vlhkostí se z našeho těla hůře odpařuje pot. Kvůli tomu se naše tělo nemůže ochlazovat a my cítíme vězší teplo. K výpočtům pocitové teploty se proto zavádí heat index, česky překládán jako index horka. V úvahu jsou brány pak teploty nad 27 °C a vlhkost vzduchu nad 40 %.

Deštný prales, aneb plíce planety a akumulátor vody
Obr.: Tropický deštný prales v Borneu je typické prostředí s vysokou teplotou vzduchu a velkým procentuálním obsahem vodní páry ve vzduchu.
Zdroj: Regina Safri 

Na pocitovou teplotu má vliv i rozložení teploty, které se udává pro výšku do dvou metrů od zemského povrchu. Jelikož meteorologické stanic měří teploty vzduchu ve výšce až 2 metry nad zemí, dochází k rozdílům hodnot námi vnímané teploty, kterou lidské tělo pociťuje převážně od chodidel. Tento efekt je však více vnímatelný v automobilech nebo místnostech než na volném prostranství.

Tradiční bílá meteorologická budka umístěna 2 metry nad zemí
Obr.: Meteorologická budka měří teplotu ve výšce 2 metry nad zemí.
Zdroj: budejckadrbna.cz

Výpočty pocitové teploty jsou poměrně složité a musí se při nich brát v úvahu větší množství ukazatelů. Pokud ale získáme výsledky pocitové teploty, můžeme mnohem lépe předpovídat, jaký den nás ve skutečnosti bude čekat.

Autor: SG

frame-scrollup