Paleoklimatika - metody studia změn klimatu
Paleoklimatika - metody studia změn klimatu – II. díl
Už jste někdy slyšeli o tzv. „paleoklimatice?“ Není to nic jiného než snaha o rozluštění klimatu v paleitické době, tedy rekonstrukce teplot, srážek, vlhkosti či převládajících větrů v minulých epochách. Datování klimatu sahá dále než ke vzniku člověka a pomáhá k objasnění mnohých historických událostí a změn.
Metod rekonstrukce klimatu do dob minulých je mnoho. Jednou z možností je využití dalších sfér krajiny, jako je geologická stavba, různé tvary zemského povrchu (geomorfologie Země) nebo i pomocí nálezů rostlin a živočichů. Na rozdíl od klimatu, které se nám nemá jak fyzicky dochovat (přece jenom ani včerejší teplotu již nenaměříme), jsou informace z dalších sfér Země uchovatelné. To si můžeme ukázat na příkladu starých archeologických nálezů listů rostlin nebo na monumentech jako je např. Grand kaňon, který se vyvíjel již před 40 milióny let řekou Colorádo. Na tomto příkladu si můžeme jasně ukázat, že v dnešní době by v takto suchém klimatu, jako v této části USA panuje, nemohl takto mohutný kaňon vzniknout. V době vzniku musela mít řeka Colorádo mnohem více vody, kterou získávala z větších srážek a více srážek značí, že klima bylo vlhčí.
Obr.: Grand Kaňon
Zdroj: tripzone.cz
Na planetě Zemi najdeme spoustu objektů, které jsou charakteristické pro dané klima. Jednoduché příklady najdeme i v České republice, o jejímž klimatickém vývoji se bude zabývat konkrétněji v jednom z příštích článků. V ČR můžeme najít ledovcové údolí (trogy), prohlubně po ledovcích (kary) i materiál přinesen ledovcem (morény). Z těchto nálezů můžeme usoudit, že k nám zasahoval ledovec a klima bylo výrazně chladnější, než je dnes.
Obr.: Tory jako pozůstatky po zalednění v Krkonoších (Harrachov)
Zdroj: info.harrachov.cz
Klima má vliv na rychlost a způsob zvětrávání hornin (teplo a vlhko – chemické narušení x zima – mechanické zvětrávání převážně krystalky ledu), tvorbu sedimentů (indikátorem sucha a tepla jsou sedimenty solí, vlhka a tepla pak kaolín, oxidy hliníku a železa) a biotu (různé druhy vegetace a živočichů ve specifickém klimatu).
Způsoby studia změn klimatu často nevyžadují chemické rozbory, pouze znalosti z oboru geografie, která studuje všechny části krajinné sféry (hydrosféra, pedosféra, geomorfologie a geologie, biota i meteorologie a klimatologie).
Další možnosti rekonstrukce klimatu si popíšeme v příštích článcích.
Autor: SG