Mezinárodní den bez aut

Mezinárodní den bez aut
22.09.2015
Auta jsou jednou z hlavních příčin znečištění atmosféry, které negativně působí na lidské zdraví i životní prostředí

Dnešní den je zasvěcen boji proti automobilismu. Auta jsou jednou z hlavních příčin znečištění atmosféry, které negativně působí na lidské zdraví i životní prostředí.

Výfukové plyny obsahují různé škodlivé látky, z nichž mnohé ovlivňují náš zdravotní stav i krajinu kolem nás. Statistiky říkají, že 25% obyvatel zemí Evropské unie žije v místech, které jsou vzdálené méně než 0,5 km od silnic, kde se přepraví více než 3 miliony vozidel za rok.

dopravní zácpa
Obr.: Dopravní zácpy způsobují lokální masivní nárůst výfukových plynů
Zdroj: www.greenoptimistic.com


Kdyby se emise malých prachových částic snížily alespoň o 30%, bylo by zachráněno 300 – 400 lidských životů na každý milion obyvatel žijících ve městech. Bohužel průměrná délka života evropských obyvatel ve městě je o rok kratší (ČR o 10 měsíců) než žijících na venkově. Znečištění ovzduší způsobuje každý rok předčasnou smrt asi 9 000 Čechů, navíc v Evropě umírá 7x více lidí kvůli znečištění než kvůli dopravním nehodám.
K nejhorším oblastem se řadí i Česko společně se státy Beneluxu, Polskem, Maďarskem, jižním Španělskem a severní Itálií.

Výfukových plyny vypouštění kromě aut i lodě, letadla, ale i třeba turbíny elektráren. Skládají se z vodní páry, plynného dusíku (N2) a jeho oxidů (dusný dusičitý), oxidu uhličitého a uhelnatého. Často jsou přítomny i prachové částice, olovo, rtuť, arzen, dioxiny a další látky ve stopovém množství.
Všechny tyto plyny mají negativní následky na lidské zdraví. Například oxid uhelnatý (CO) blokuje přenos kyslíku krví, oxidy dusíku (NOx) způsobují nemoci dýchacích cest stejně tak jako prachové částice. K nejvíce nebezpečným látkám pak patřilo olovo, kvůli kterému docházelo u dětí k poškození mozku. Olovnatý benzín byl v ČR zakázán až 1. 1. 2001, do té doby byl několik desítek let používán.

Problematika výfukových plynů je hodně rozsáhlá. Díky prachovým částicím a plynným škodlivinám se zvyšuje hustota ovzduší nad městskými oblastmi a vzniká tzv. „smog.“ Název je složenina z anglických slov „smoke“ - kouř a „fog“ – mlha. Současný smog obsahuje hlavně oxidy dusíku, uhlovodíky a ozon. Smog je příčinou dráždění sliznice, zvyšuje výskyt rakoviny a poškozuje i buňky. Zvýšení prachových částic má za následek i vyšší množství srážek, protože částice fungují jako kondenzační jádra pro vodní páru, která přechází pak do skupenství kapalného – srážky.

smog na pekingem
Obr.: Smogová situace nad Pekingem v březnu roku 2008.
Zdroj: Strahler (2006): Introducting Physical Geography

Peking se smogem a bez něj

Obr.: Peking bez smogu a se smogem
Zdroj: http://myscienceacademy.org/

Aby Peking znovu viděl modrou oblohu, musel by snížit množství aut o 2,5 milionů.

Dalším problémem je oxid uhličitý (CO2), který je také součástí výfukových plynů. Jeho zvýšená koncentrace má za následek zintenzivnění skleníkového efektu, o němž si můžete také přečíst na naší stránce - http://www.pocasicz.cz/aktuality/sklenikovy-efekt-1669.

Autor: SG

frame-scrollup