Duben v číslech a pranostikách
Název měsíce dubna je odvozen z toho, že kvetou duby. Podle starého římského kalendáře byl duben druhým měsícem v roce. Z tohoto období pochází jeho hojně užívaný název aprilis, který je odvozen ze slova aperire, což v překladu znamená otevírat. Takže tento pojem chápeme ve smyslu otevírání přírody.
Dubnové počasí se označuje jako aprílové, znamenající časté střídání počasí. Jasná obloha se v krátké chvíli může celá pokrýt oblačností a místo slunečních paprsků dopadají na zem sněhové vločky, nebo dešťové kapky a naopak. Rovněž není ničím nenormálním rychlé střídání teplot. Toto rychlé střídání počasí je dáno typickými vpády chladného vzduchu, kdy se nejčastěji jedná o mořské arktické vzduchové hmoty z oblastí vysokých zeměpisných šířek do střední Evropy.
Průměrná teplota v dubnu se pohybuje okolo 8 °C, což je o 5 °C více, než v březnu a teplota je shodná s říjnovými hodnotami. Průměrný úhrn srážek dosahuje okolo 50 mm (1 mm srážek se rovná 1 litru vody na m2). Trvání slunečního svitu se pohybuje okolo 160 hodin za měsíc. Oproti březnu je nárůst slunečního svitu okolo 50 hodin a je srovnatelný se zářím. Duben je rozhodně zajímavý tím, že je měsícem s nejnižším průměrným tlakem vzduchu z celého roku.
Z hlediska pranostik, je nejzajímavější pouze svátek Jiřího. Pranostiky na Jiřího jsou například tyto: Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí. Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne. Před Jiřím sucho, po něm mokro. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Na svatého Jiří, rodí se jaro.
Obecné pranostiky pro duben jsou následující. Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá. Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde. Hřmí-li v dubnu, konec mrazům. Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí. Dubnový sníh rodí trávu.
leden, únor, březen, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec