Dnes zažíváme zimní slunovrat

Dnes zažíváme zimní slunovrat
21.12.2018
Za vše může oběžná dráha Země kolem Slunce, která není pravidelným kruhem. Důležitým faktorem je i sklon zemské osy, protože naše planeta obíhá kolem své hvězdy pod určitým úhlem.

Dnešek je pro nás na severní polokouli nejkratším dnem roku. Tento den se nazývá zimní slunovrat a jak samotný název napovídá, začíná se k nám vracet Slunce a den se bude postupně prodlužovat. Přesným momentem zimního slunovratu je ocitnutí se Slunce přímo nad obratníkem kozoroha (23,5° jižní šířky). Tato událost nastene přesně dnes v 23:23 našeho času.

Proč vůbec máme fenomén zimního slunovratu? Za vše může oběžná dráha Země kolem Slunce, která není pravidelným kruhem. Důležitým faktorem je i sklon zemské osy, protože naše planeta obíhá kolem své hvězdy pod určitým úhlem. Jak dlouho budou jednotlivá místa na zemi přijímat slunečního záření závisí na zeměpisné šířce dané lokality. Čím dále jsme od rovníku, tím méně hodin slunečního svitu nás zasáhne. Lidé, kteří žijí za polárním kruhem se Slunce nedočkají vůbec.

Pohyb slunce nad severním pólem
Obr.: Dráha slunce na severním pólu 21. 12. -  slunce se nedostane nad obzor
Zdroj: axima

Ačkoliv se chystá nejdelší noc, neznamená to, že bude Slunce i nejdříve zapadat pod obzor. Stejně tak minimum slunečního záření ještě neznamená, že bývá 21. prosinec nejchladnějším dnem roku. Mnohem chladnějšími měsíci jsou leden a únor. Důvodem je určité zpoždění tepelné regulace oceánů. Stejně tak tento úkaz můžeme sledovat v létě, kdy, ačkoliv si slunečního svitu užíváme nejvíce v červnu, tropické teploty vzduchu se většinou ukážou až v červenci a srpnu.

Zimní slunovrat byl velmi důležitým milníkem i pro naše předky. Britský Stonehenge je jedním z důkazů, že astronomické úkazy nezůstávaly bez povšimnutí lidí. Někteří historici tvrdí, že k tomuto datu byl porážen dobytek, což vyřešilo problém jeho přežívání přes zimu. Stejně tak se v tomto období dokvasilo víno či pivo a mohlo se začít hodovat.

frame-scrollup