Červen, charakteristika června a pranostiky
Název měsíce června má asi nejsložitější historii ze všech ostatních názvů měsíců. Prvně se totiž tento název užíval až pro sedmý měsíc a šestý měsíc se nazýval malý červen. Až v pozdějším období se sedmý měsíc začal nazývat červenec a šestému měsíci tak zůstalo označení červen. Jaký původ má však slovo červen? To není až tak zcela jednoznačné a existuje mnoho různých teorií, ať už se jedná o červenání ovoce, nebo o červy, kteří působí škody na stromech a na ovoci, případně podle červenosti růže šípkové. Nejvíce odborníku se však shoduje na hmyzu červci, který se v minulosti užíval k barvení látek a sbíral se na konci června.
Pro začátek června je charakteristické rychlé zvyšování průměrné teploty vzduchu, kdy se i noční teploty dostávají často k 15 °C a výjimkou nejsou denní maxima s teplotami překračujícími 30 °C. Stále je potřeba brát zřetel na možnost rychlého ochlazení s nástupem vlhkého počasí. Vzhledem k tomu, že se Atlantský oceán ohřívá daleko pomaleji než pevnina, dochází ke změnám tlaku vzduchu nad pevninou a nad oceánem. Nad teplejší pevninou se tlak vzduchu snižuje, zatímco nad chladnějším oceánem se zvyšuje a vzhledem k tomu, že dochází ke snaze o vyrovnání tlaku mezi oceánem a pevninou, proudí nad Evropu chladnější a vlhčí vzduch od oceánu. Z tohoto důvodu se stejně jako v květnu, můžeme setkat s vpády chladnějšího počasí k nám. V tomto podobném duchu dochází často k takzvané Medardovské singularitě, kdy se vlhké a chladné počasí dostává nad naše území v častých intervalech na počátku června.
Průměrná teplota vzduchu se v červnu pohybuje okolo 16,5 °C a díky tomu je červen třetím nejteplejším měsícem v roce. Průměrný úhrn srážek se pohybuje okolo 90 mm (1 mm srážek se rovná 1 litru vody na m2). Červen bývá většinou nejdeštivějším měsícem v roce a jen málokdy je předběhnut některým z dalších letních měsíců. Trvání slunečního svitu se pohybuje okolo 210 hodin a v dalších měsících už nárůst délky svitu slunce není nijak významný.
V červnu, okolo 20. Dne nastává slunovrat, to je období, kdy máme nejkratší noci v roce a to okolo 8 hodin. Vzhledem k existenci atmosféry a lomu světelných paprsků dochází ještě k soumraku, kdy se den střídá s nocí. Občanský soumrak je tedy doba mezi západem (východem) slunce a časem, kdy můžeme venku bez problému číst. Což je do té chvíle, než slunce poklesne pod 6° 30´ pod obzor. Ke konci června trvá toto období před západem i po západu slunce okolo 45 minut. Takže se nám noc zkrátí o další 1 hodinu a 30 minut, na 6 hodin a 30 minut. Astronomický soumrak nastává ve chvíli, kdy slunce poklesne 18° pod obzor, to je čas kdy se na obloze objevují slabší hvězdy. A právě v období od začátku června, do první dekády července astronomický soumrak nenastává a je pak pravdou, že „ Na svatého Jána noc nebývá žádná“.
Červen je ve srovnání s ostatními měsíci na pranostiky poměrně chudý. Nejvíce se jich naskýtá u svátku Medarda, Víta a Jana Křtitele. K Medardovi se váže; Když na Medarda prší, voda břehy vrší. Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá. K Vítu se váže; Svatý Vít dává trávě pít. Na svatého Víta ve dne v noci svítá. A pro svátek Jana Křtitele; Na svatého Jana otvírá se létu brána. Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku. Na Jána krásně, vozí se seno krásně.
Obecné pranostiky pro červen jsou následující. Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí. Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi. Červen mokrý a studený – bývají žně vždy zkaženy. Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
leden, únor, březen, duben, květen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec