Apríl

Apríl jakožto svátek, kdy se lidé snaží navzájem napálit různými žertíky, má vcelku zajímavou historii. První zmíňky o tomto dni, který je spojován s vtípky, pochází už z šestnáctého století. Jeho vznik přitom pravděpodobně souvisí s loučením se se zimním obdobím a radostným vítáním jara. Ne tak úplně při tom platí, že by se apríl vždy slavil výhradně na začátku dubna - dříve se slavil i v poslední dubnový den (tedy třicátého dubna). 

Tento svátek je také sklouben s počasím - můžeme se často setkat s lidovým názvem: aprílové počasí. Co tento termín označuje ? Když mluvíme o aprílovém počasí, máme zpravidla na mysli počasí proměnlivé a velice nestálé. V jeden okamžik je teplo a nad námi jasná obloha, ale netrvá dlouho a zatáhne se a začne pršet. Jde o typické počasí, které pravidelně postihuje střední Evropu. 

Mohlo by se zdát, že apríl je českým svátkem, ale není tomu tak. Vznikl v zahraničí a my češi jsme ho přijali a každoročně ho (doslova s radostí) slavíme. Ve Francii tento svátek slavili již roku 1564 a to takovým způsobem, že děti vystřihly z papíru rybu a přilepily ji na záda nic netušícím lidem okolo. Tato žertovná tradice se přitom ve Francii udržela dodnes.

První zmíňky o tomto svátku z našem území pochází z roku 1690, ale populární u nás začal být apríl spíše až v osmnáctém století. Žertíky přitom měly takovou podobu, že lidé své známé a příbuzné posílali k nákupu či zapůjčení nejrůznějších nesmyslů a snažili se je tak napálit. Jmenujme některé nejpoužívanější nemysly: rovnák zatáček, ohýbák na cihly, bublinka do vodováhy nebo třeba mezera do žebříku.

Na mnohé další, nejnovější nesmysly určitě zítra sami narazíte v televizi, rádiích či novinách.

Nezapomínejte přitom, že smích léčí a prodlužuje život - a není tedy od věci si z někoho vystřelit i jindy, než právě prvního dubna. Nenechte se zítra ničím napálit, a když se tak náhodou stane, pak si daný moment pořádně užijte.

PH