O

oblak je viditelný shluk drobných kapek vody, nebo ledových krystalů v ovzduší. Výška, ve které teplota vystupujícího vzduchu klesne na teplotu rosného bodu a v které se začínají tvořit oblaka se nazývá kondenzační hladina. Do určité výšky jsou oblaka tvořena jen kapkami vody, které jsou pod bodem mrazu prochlazené. Nad hladinou ledových jader, tedy -12 °C, jsou oblaka tvořena ledovými krystalkami. Hranici mezi kapkami vody a krystaly tvoří přechodná vrstva, která se skládá z pevných a kapalných produktů kondenzace vodní páry. Množství vody v oblacích se vyjadřuje vodním obsahem oblaků, který udává hmotnost zkondenzované vody v objemu vzduchu. Je to 10-5 až 4.10-3 kg.m-3. Podle složení se dělí na:

• Vodní: jsou tvořeny vodními kapkami

• Smíšené: tvoří směs vodních kapek a ledových krystalů

• Ledové: jsou tvořeny jen ledovými krystaly

Dělí se na 10 základních druhů:

1. Řasa – Cirrus (Ci)
2. Řasová kupa – Cirrocumulus (Cc)
3. Řasová sloha – Cirrostratus (Cs)
4. Vyvýšená kupa – Altocumulus (Ac)
5. Vyvýšená sloha – Altostratus (As)
6. Dešťová sloha – Nimbostratus (Ns)
7. Slohová kupa – Stratocumulus (Sc)
8. Sloha – Stratus (St)
9. Kupa – Cumulus (Cu)
10. Bouřkový mrak – Cumulonimbus (Cb)

Řasa: vzájemně oddělené oblaka v podobě jemných bílých vláken. Slunce i měsíc přes ně prosvítají. Jejich mocnost je 100 až 500 m. Přecházejí do řasových sloh a tehdy předpovídají zhoršení počasí.

Řasová kupa: tvoří vrstvy nebo lavice složené z malých bílých lístků nebo koulí, tzv. malé beránky. Jsou uložené ve skupinách a nebo řádech a mají tvar vln. Vyskytují se před studenou frontou. Jejich mocnost je 200 až 400 m. Slunce i měsíc přes ně prosvítají. Přítomnost těchto oblaků signalizuje vratkou rovnováhu v horní vrstvě troposféry. Patří sem i kondenzační pásy od letadel (Cirrocumulus tractus).

Řasová sloha: tvoří bílé závoje, které nezakrývají obrysy slunce nebo měsíce. Tato oblaka jsou spjata s příchodem teplé fronty. Skládají se z drobných krystalků ledu a mají mocnost od několika metrů do několika kilometrů.

Vyvýšená kupa: tvoří vrstvy nebo lavice, které se skládají z lístků nebo zaoblených zploštělých balvanů, tzv. velké beránky. Jsou tvořeny převážně z přechlazených kapek vody. Jejich mocnost je 200 až 700 m. Srážky z těchto oblaků se ve vzduchu vypaří a nedopadnou na zem.

Vyvýšená sloha: tvoří vláknitou nebo proužkovou záclonu šedé barvy. Slunce a měsíc prosvítají jako přes matné sklo. Stíny, které vrhají na předměty jsou výrazné nebo chybějící. Mocnost slohy je až 2 km. Srážky padají v zimě v podobě sněhu, v létě se vypařují ve vzduchu.

Dešťová sloha: pokrývá celou oblohu a padají z ní dlouhotrvající srážky. Základna je ve výšce od 100 do 1000 m a mocnost je až 3 km.

Slohová kupa: tyto oblaky tvoří vrstvy, které se skládají z velkých laloků tmavé barvy s jasnějšími mezerami. Části oblaků se ukládají do skupin, pásem nebo vln. Jejich mocnost je 200 až 800 m a tvoří je většinou kapičky vody. Často vznikají rozšiřováním oblaku Cumulus.

Sloha: tvoří rovnoměrnou vrstvu oblaků podobnou mlze, která však nedosahuje na zemský povrch. Tato oblaka vznikají při nasouvání teplých vzduchových hmot nad chladný povrch. Jejich mocnost je 200 až 800 m. V létě ji tvoří drobné kapičky vody, v zimě prochlazené kapičky a krystalky ledu.

Kupa: zářivě bílé husté oblaky s ostrými ohraničenými obrysy, které se vertikálně vyvíjejí v podobě kup a věží. Mají většinou vodorovnou tmavou základnu. Mohou se vyskytovat v různých stádiích vertikálního vývoje. Oblaky se skládají z vodních kapek a mohou být zdrojem slabých přeháněk.

Bouřkový mrak: je to mohutný oblak vertikálního rozsahu. Základnu má ve výšce 1 až 2 km, vrchol může dosáhnout i přes 10 km. Bouřkový mrak tvoří v horních částech krystalky ledu a prochlazené kapky vody. Ve spodních částech ho tvoří kapky vody. Vypadávají z něj intenzivní srážky a bývá doprovázený silným větrem.

neboli albedo, je poměr množství odraženého záření k záření, které dopadá na povrch. Procento odraženého záření, které dopadá na povrch Země, označuje schopnost pohlcování slunečního záření. Například čerstvý sníh má albedo 70 až 80 %. Starý sníh 30 až 50 %. Písek 30 až 35 %. Louky 20 %.

je to povlak kapek, které vznikají na svislých plochách na návětrné stráně předmětů při proudění teplého a vlhkého vzduchu, který se od předmětů ochlazuje.

místo s nejvyšší koncentrací ozónu (O3) v atmosféře, nachází se ve výšce 25 až 30 km.