Boční slunce

Seriál: Optické jevy v atmosféře
Díl 18. Boční slunce

Vítám vás u osmnáctého dílu tohoto seriálu o atmosférických optických jevech. Minule jsme se zabývali parhelickým kruhem. Dále se budeme bavit o jevech, které lze často na tomto halovém jevu pozorovat. Dnes to budou boční slunce.

Již jsme se zabývali vedlejšími slunci - to jsou ty, které vznikají na vnější straně malého hala. Boční slunce, která lze nazývat též 120° parhelia, lze ale pozorovat jinde - spolu se sluncem tvoří na obloze pomyslný rovnostranný trojúhelník. Podobně jako každý halový jev i tento úkaz lze pozorovat jen tehdy, je-li na obloze dostatečně silný zdroj světla (Slunce/Měsíc) a jsou-li v atmosféře přítomny ledové krystalky. Boční slunce patří k vzácněji pozorovaným halovým jevům.

Boční slunce vzniká minimálně dvojitým odrazem od vnitřních stěn ledových krystalků tvaru šestibokých destiček, které jsou orientovány vodorovně. Paprsek nejprve proniká horní podstavou, následně se odráží od jedné boční stěny, opět se odráží od jiné boční stěny a vychází ven z krystalu spodní podstavou.

Obrázek ukazuje správnou orientaci krystalků, díky kterým vzniká boční slunce.

Na rozdíl od vedlejšího slunce nemá boční slunce barvy duhy, ale má podobu dvou bělavých skvrn vzdálených 120° od slunečního kotouče. Pokud mají podobu mlhavých skvrnek, je dokonce obtížné je rozeznat od světlých míst v oblacích. Co je ale nejvíce zajímavé, je to, že parhelický kruh je v místech za bočním sluncem směrem od slunce lehce zbarven do modra. Tuto oblast nazýváme modrá skvrna. Protože parhelický kruh najdeme vždy ve stejné výšce jako slunce, budeme i boční slunce hledat ve stejné výšce nad obzorem. Každý pozorovatel by měl při pozorování výrazného parhelia (vedlejšího slunce) zbystřit a hledat na obloze parhelický kruh a boční slunce.

Snímek zachycuje boční slunce na parhelickém kruhu
Autor snímku: Lukáš Shrbený

V příštím díle se zaměříme na další halové jevy, které lze také pozorovat na parhelickém kruhu.

Autor: PH