I v poušti se dají pěstovat plodiny
V poslední době se objevují nové postupy pro pěstování plodin v suchých, pouštních oblastech s nadměrným nedostatkem srážek. Tyto inovace by mohly v budoucnu zajistit kvalitní výživu obyvatelstva po celém světě.
První vynález navrhla nezisková organizace Roots Up. Jedná se o skleník, který je speciálně upraven, aby shromažďoval vlhkost ze vzduchu. Díky „sesbírané“ vlhkosti z okolního vzduchu je pak možné poskytnout závlahu rostlinám. Skleník funguje poměrně na jednoduchém principu, který si právě objasníme. Během dne se ve skleníku hromadí teplý vzduch a vlhkost, tato kombinace podporuje růst rostliny. V noci se pak část střechy skleníku otevírá a dovnitř se začne dostávat chladný vzduch. Poté co studený vzduch z okolí dosáhne uvnitř skleníku rosného bodu, začne kondenzovat a vodní kapičky se začnou shromažďovat do připravené nádoby. Takto získaná voda se může nejen použít na závlahu vegetace, ale dá se využít i jako pitná voda. Pokud by do oblasti přišly deště, sběrná nádoba může zachytit i vodu ze srážek. Nyní se projekt rozbíhá v Etiopii, která na suché roční epizody velmi trpí.
Obr.: Skleník k zachycování vzdušné vlhkosti
Zdroj: John Vibes
Pokud Vás metoda zaujala, můžete si zde pustit: video, kde je stavba skleníku rozkreslena a je zde popsáno jeho fungování. Článek Johna Vibese naleznete zde.
V Etiopii funguje i další projekt pro získání pitné vody ze vzduchu, lépe řečeno sběr vodní páry, který obsahuje. Jedná se o vynález italského architekta Arturo Vittori, který dostal název WarkaWater Tower. Své jméno získal podle místního fíkovníku, který je symbolem plodnosti a místem setkání. Tento systém funguje také na principu kondenzace. Konstrukce je vyrobena z bambusu, uvnitř je plastová nádoba, která zachycuje vodu. Princip je poměrně jednoduchý. V době monzunových dešťů je voda zachycena v bambusu a přímo stéká do nádoby, v suchém období je pak vlhkost z okolního vzduchu zachycována „látkou,“ která je tvořena materiálem z nylonových a polypropylenových vláken, a pokrývá bambusovou konstrukci. Díky tomu se denně může zadržet i 25 litrů pitné vody. Každá věž stojí asi 550 dolarů (asi 13 500 Kč) a do provozu může být uvedena ve čtyřčlenném týmu za méně než týden, přičemž část matriálu ke stavbě je místně dostupných.
Obr.: Warka Water Tower
Zdroj: Gabriele Rigon a Artuto Vittori
Více si můžete o WarkaWater Tower přečíst v článku Nicole Jewell.
Jestli se tyto nové vynálezy stanou brzy součástí běžného života v suchých oblastech, uvidíme až časem. Nyní se projekty právě rozbíhají. V příštím článku si ukážeme, jaké systémy fungují v Chile.
Autor: SG