aktuální počasí

jasno
21°C Vítr: S
1.3 m/s
jasno
Teplota:21 °C
Tlak:1022 hPa
Východ slunce:05:05
Západ slunce:21:02
Doplňující informace o lokalitě
dnes 27.5. jasno
24°C
12 °C
zítra 28.5. jasno
26°C
11 °C
pozítří 29.5. polojasno
28°C
15 °C
27.5.28.5.29.5.
242628
121115
dnes 27.5. jasno
24°C
12 °C
zítra 28.5. jasno
26°C
11 °C
pozítří 29.5. polojasno
28°C
15 °C
úterý 30.5. polojasno s přeháňkami
28°C
19 °C
středa 31.5. polojasno
24°C
18 °C
čtvrtek 1.6. polojasno
24°C
15 °C
pátek 2.6. polojasno
25°C
15 °C
27.5.28.5.29.5.30.5.31.5.1.6.2.6.
24262828242425
12111519181515

Dlouhodobá předpověď sobota 27.5. — neděle 4.6.

dnes 27.5. jasno
24°C
12 °C
zítra 28.5. jasno
26°C
11 °C
pozítří 29.5. polojasno
28°C
15 °C
úterý 30.5. polojasno s přeháňkami
28°C
19 °C
středa 31.5. polojasno
24°C
18 °C
čtvrtek 1.6. polojasno
24°C
15 °C
pátek 2.6. polojasno
25°C
15 °C
sobota 3.6. jasno
28°C
18 °C
neděle 4.6. polojasno
22°C
16 °C
27.5.28.5.29.5.30.5.31.5.1.6.2.6.3.6.4.6.
242628282424252822
121115191815151816
Všechny lokality

Informace o lokalitě Krušné hory a podkrušnohoří

Krušné hory a podkrušnohoří

Krušné hory a podkrušnohoří

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Krušných hor a Podkrušnohoří zabírá téměř celou rozlohu Ústeckého kraje. Taktéž je zde zahrnuto krajské město Ústí nad Labem, kde žije více jak 90 tisíc obyvatel. Mezi další velká města patří Teplice, Most nebo Chomutov. Každé z těchto sídel má více jak 50 tisíc obyvatel. Krušné hory jsou jedním z mnoha českých hraničních pohoří. Část Krušných hor zasahuje pak již do Německa.

Vymezení oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Lokalita Krušných hor a podkrušnohoří je velmi rozmanitá oblast, protože na svém území ukrývá kopce horských parametrů, prostorné louky, ale i nížiny. A to se samozřejmě projevuje i v charakteristice průměrných ročních teplot vzduchu. Nejteplejší oblastí této lokality je severozápadní část města Ústí nad Labem a také kolem Mostecka. Zde se průměrné roční teploty pohybují až k 9 °C. Na většině území podkrušnohoří se teploty pohybují mezi 7 až 8 °C, průměrně o 1 °C chladnější teploty se vyskytují severně od Ústí nad Labem. Pohoří Krušných hor je poměrně úzké, o to rychleji však svahy stoupají vzhůru. Ve směru na severozápad tak rychle klesají teploty vzduchu. Na většině území Krušných hor se průměrná roční teplota pohybuje mezi 5 až 6 °C, ale v místech, kde se nachází izolované vrcholky, se průměrná roční teplota pohybuje mezi 4 až 5 °C. V nejzápadnější části, kde tato lokalita sousedí s lokalitou Krušné hory - západ, se nachází i Klínovec, kde teplota dosahuje pouze 3 až 4 °C.

Srážky

Díky orografii a převládajícím větrům je tato lokalita jednou z nejkomplikovanějších na charakteristiku průměrných ročních srážek. Pokud začneme v Krušných horách, tak je logické, že kolem vrcholů, zejména u pohraničí, budeme zaznamenávat nejvíce srážek. Průměrně se zde ročně vyskytne až 1200 mm srážek. Obecně se v Krušných horách vyskytuje kolem 1000 mm srážek za rok. Obrovský závětrný efekt se vyskytuje v Mostecké pánvi. Zde totiž nadmořská výška prudce klesá a srážky v podstatě nestihnou vlivem západního proudění dopadnout na zemský povrch. Převýšení je jednoduše na krátkou vzdálenost moc velké. V nejsušším místě se vyskytne v průměru pouze do 450 mm srážek za rok. Po srážkovém stínu na Žatecku, o kterém si více povíme v jedné z dalších lokalit, se jedná o druhou nejsušší oblast v České republice. Obecně lze říci, že v rámci podkrušnohoří se méně srážek vyskytuje v jihozápadní polovině této lokality, kde průměrně spadne 450 až 500 mm. Naopak v severovýchodní části je to od 550 do 600 mm.

          

Meteorologické stanice

Kopisty

Stanice se nachází v srdci Mostecké pánve a velmi dobře reprezentuje tuto suchou a teplou oblast.  

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 240 m n.m.  
Maximální denní teplota 39,5 °C 13. 8. 2003
Minimální noční teplota -23,1 °C 29. 12. 1996
Největší minimální teplota 22,2 °C 29. 6. 1994
Nejvíce srážek za 24 hodin 102 mm 2. 8. 1970
Maximální sněhová pokrývka 26 cm 3. 2. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Měděnec

Stanice se nachází na horské plošině, v relativně vysoké nadmořské výšce a dobře reprezentuje klima Krušných hor.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 828 m n.m.  
Maximální denní teplota 32,7 °C 20. 8. 1912
Minimální noční teplota -21,4 °C 6. 2. 2012
Největší minimální teplota 19,9 °C 25. 7. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin 93 mm 8. 8. 2015
Maximální sněhová pokrývka 160 cm 1. 1. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Vlnové proudění v Krušných horách

Při převládajícím severozápadním proudění vzniká nad Krušnými horami tzv. vlnové proudění. To vzniká tak, že vítr se začne nad překážkou zvedat vzhůru a jakmile dosáhne bodu za překážou, prudce padá za svahem dolů. Někdy může vzniknout tzv. rotorové proudění. Jakmile proudění dosáhne určité výšky u zemského povrchu, opět stoupá vzhůru. Jinak laminární proudění se díky překážce Krušných hor začne vlnit. Pokud nastanou vhodné podmínky pro tvorbu mraků, tak může v závětří pohoří vznikat tzv. vlnová oblačnost, která se prezentuje například ve formě Ac lenticularis.

Vlnové proudění a následný Ac lenticularis, zdroj: snow.cz

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Silný vítr při situacích Wc a Nc

Krušné hory kromě toho, že zadržují většinu srážek, které by jinak dopadly do centrálních částí České republiky, mají ještě další extremitu, která tak nějak souvisí s návětrným efektem. Pří západním či severním cyklonálním proudění se na hřebenech krušných hor vyskytuje silný severozápadní vítr. Ten v průměru při těchto situacích přesahuje 6 m/s, ale jedná se o průměrné hodnoty, takže přechodně je tento vítr výrazně silnější.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Ekologická katastrofa v Krušných Horách v 70. až 80. letech

V 70. a 80. letech Krušné hory zažily ekologickou katastrofu díky kyselým dešťům. V době, kdy Německo zažívalo velký průmyslový růst, se nehledělo na škodlivé látky, které byly vypouštěny do ovzduší z průmyslové výroby. Škodlivé látky obsahovaly především emise oxidu síry a dusíku. Hlavním producentem těchto látek bylo spalování uhlí. Díky západnímu proudění se vydatné srážky na návětrných stranách Krušných hor staly zabijákem pro místní lesy. Za dvacet let intenzivní průmyslové výroby bylo v Krušných horách zničeno 70 % stromů. V posledních letech však došlo k výraznějšímu zlepšení situace, protože fosilní paliva nahrazují alternativní formy výroby. I tak se příroda v Krušných horách stále vzpamatovává z této meteorologicko-ekologické katastrofy. 

 

Vhodnost návštěvy

Vybrat si období, kdy navštívit tuto velmi pestrou lokalitu je poměrně složité. K volbě nepomáhá rozdílná nadmořská výška. Obecně však doporučujeme vynechat zimní období, kdy se v podkrušnohoří vytváří nízká oblačnost a v Krušných horách panuje studené a větrné počasí, s častými sněhovými kalamitami. V letních měsících je příjemně v horských částech této lokality, ale v nížinách vás mohou decimovat velmi vysoké teploty vzduchu. Přechodná období by tak mohla být kompromisním řešením.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Krušné hory se dostaly již na první mapy Evropy, avšak jejich název se poprvé objevuje až v 16. století v kronice Petra Albina, kde nalezneme označení Erzgebirge. Ani Krušnohoří se nevyhnul trend pozdějšího osídlení vyšších poloh. Než zde začaly vznikat první stálé osady, vedla přes Krušné hory důležitá obchodní stezka. Avšak i zde se nakonec trvale usídlil člověk, především kvůli nerostnému bohatství. Města se rozrůstala především kolem starých obranných hraničních hradů a klášterů církevních řádů. Blízkost Německa způsobovala českému státu neustálé problémy, za vlády Lucemburků do Krušnohoří pravidelně pronikali němečtí páni. Německý vliv se znovu projevil v dobách husitských válek, kdy zde vznikla protihusitská koalice. Díky tomu se ještě více projevil kontrast mezi Krušnými horami a Podkrušnohořím, kde leželo husitské město Ústí nad Labem. Teprve v roce 1426 dokázali husité celou oblast ovládnout. Po porážce Husitů u Lipan začal v oblasti Krušných hor sílit šlechtický rod Šliků a postupně se stával jednou z nejbohatších rodin v Čechách. Později se, ale postavili na stranu protihabsburské koalice, a po její porážce jim byl jejich majetek v roce 1547 zabaven. Mnoho lidí z oblasti odešlo, ti co zůstali, se začali zabývat například výrobou barev z kobaltové rudy. Na vzestupu byla i výroba paličkovaných krajek, plátna, prýmků, korálků a knoflíků. V roce 1812 se strhla u Chlumce slavná napoleonská bitva, kde se Francouzům postavila rakouská, pruská a ruská vojska.

Památník napoleonské bitvy u Chlumce blízko Ústí nad Labem, Zdroj: zajimavosti.infocesko.cz

Ke Krušným horám a Podkrušnohoří se neodmyslitelně pojí těžba nerostných surovin. Tradiční těžba rud se podepsala i na názvech mnohých krušnohorských obcí, jako jsou třeba Měděnec, Kovářská, Krupka nebo Cínovec. Podkrušnohoří je zase jasně spjato s těžbou v hnědouhelných pánvích. Dnes dokonce funguje projekt Montanregion, který usiluje o zapsání českého i německého Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO jako hornická kulturní krajina. V lokalitě se těžily měď, cín, stříbro, olovo, železo, kobalt, nikl a wolfram. Zpracování rudy, však nebylo jedinou výsadou Krušnohoří.  Vyřezávání dřevěných hraček taktéž patří k tradičním řemeslům území. Slavné dřevěné figurky louskáčka, vodníka nebo kuřáčka se vyrábějí dodnes. Do postaviček se často vkládal doutnající františek, díky čemuž se třeba z kuřáčkovy dýmky může skutečně kouřit. Jedinečný cibulový porcelán se zase rodil ve městě Dubí. Jeho počátek se datuje k roku 1885 a díky nebývalému úspěchu se vyrábí dodnes. Porcelán obdržel cenu od Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky a získal i garantované ocenění „Český výrobek“. Lázeňská tradice na Teplicku dala vzniknout tradičním Teplickým lázeňským oplatkům se sypanou nebo krémovou náplní či Bílinské kyselce. Mezi tradiční pokrmy oblasti patří Krušnohorská bramboračka s tymiánem nebo bezová polévka, jenž se vaří z bezových květů a dochucuje se vínem, jablkem a rozinkami.

Cibulový porcelán z Dubí, Zdroj: mesto-dubi.cz

 

Přírodní dědictví

Hory se strmými údolími se táhnou v pásmu dlouhém 130 km a průměrně širokém 40 km. Nejvyšším vrcholem Krušných hor je hora Klínovec (1244 m n. m.). Asi 75 % plochy pohoří je pokryto lesem, který v minulosti zažil opravdu krušné chvíle. Původní bukové pralesy byly vykáceny především pro palivo do vznikajících závodů. Listnáče byly nahrazeny smrkem ztepilým, který byl razantně poničen emisemi v minulém století. Kyselé deště, kalamita kůrovce a přírodní pohromy v podobě vichřic změnily vzhled celého Krušnohoří. Bujné jehličnaté lesy se proměnily v holé zničené kmeny. Dnes se dělá vše pro obnovení lesních porostů, které se stávají jedním z mnohých lákadel území. Pohraniční pohoří je dnes protkáno sítí turistických stezek i cyklotrasami. Návštěvníci zde hojně využívají i adrenalinové atrakce nebo horolezecké skály. Nejvyhledávanější turistická trasa - Krušnohorská magistrála je dlouhá neuvěřitelných 242 km. V zimě zase turisté rádi zavítají do některého z mnoha lyžařských středisek. Klínovec, Kovářská nebo Kraslice se řadí mezi ta nejznámější v charakterizované oblasti. V Krušných horách probíhala v minulosti silná sopečná činnost, díky čemuž se zde nachází řada léčivých pramenů. K významným přírodním zajímavostem patří Novodomské rašeliniště či jedinečné kamencové jezero u Chomutova. Toto jezero je jediné svého typu na světě. Nežijí v něm žádné živé organismy včetně řas či sinice, a proto je zde možné koupání celou lení sezónu.

Kamencové jezero u Chomutova, Zdroj: chomutov-mesto.cz

Druhou stránku krajiny nastavuje Podkrušnohoří, které bylo výrazně poznamenáno těžbou hnědého uhlí, jenž některá místa proměnila v tzv. „měsíční krajinu.“ 

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Celá oblast nabízí širokou škálu historických památek. Barokní zámek s klasicistními úpravami v Duchcově hostil v minulosti mnoho slavných osobností včetně W. A. Mozarta, J. S. Bacha, J. W. Goetha či legendární G. Casanovy. Zámek Jezeří láká návštěvníky nejen na barokní architekturu, ale i rozsáhlé zahradní komplexy, fotografickou expozici či strašidelnou trasu ve sklepení. Novogotický zámek v Klášterci nad Ohří byl vyzdoben barokními plastikami J. Brokoffa. Ve zdech zámku se skrývá výstava čínského, japonského i středoevropského porcelánu. V okolí města stojí i několik zřícenin hradů, z nichž můžeme jmenovat například Egerberk, Šumburk nebo Perštejn. Klášterec nad Ohří je i známým lázeňským centrem podobně jako Teplice. Lázně Teplice se rozvíjejí od 17. století, kdy byl objeven první léčivý pramen v území. Ve městě je mnoho zajímavých lázeňských domů a parků. Také zde najdeme krásný zámek, který dnes slouží jako muzeum. Za návštěvu stojí i místní aquacentrum nebo Písečný vrch, na kterém se rozkládá botanická zahrada s hvězdárnou. Zástupce sakrálních staveb nalezneme v Oseku. Klášter cisterciáků byl založen již koncem 12. století. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie s křížovou chodbou, rajským dvorem a raně gotickou kapitulní síní se také stal cílem mnohých turistů. V neposlední řadě můžeme zmínit romantickou zříceninu gotického hradu Střekov. Kouzlo hradu inspirovalo v 19. století R. Wagnera ke zkomponování opery Tannhäuser.

Hrad Střekov

Chcete-li se vydat po stopách těžby na Krušnohorsku, určitě si zajeďte ke štole sv. Martina v Krupce nebo štole Lehnschafter v Mikulově. Krupka je nejstarším nalezištěm cínu ve střední Evropě, kde je navíc zpřístupněna žíla Lukáš, která je tou nejdelší v srdci Evropy. V obci je možné využít i lanovku na Komáří vížku s rozhlednou. Symbolem těžby v hnědouhelných pánvích se stalo město Most. Raritní přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v roce 1975 o celých 842 metrů se zaryl do paměti mnohých z nás dodnes. Další zajímavostí Mostecka je pěstování vinné révy již od 11. století. Vinice rostoucí na rekultivovaných výsypkách uhelných revírů jsou jen další kuriozitou regionu. Obnovy se dočkala i terasovitá Nebeská vinice na jihovýchodním svahu Hněvína. Děti zase jistě uvítají prohlídku podkrušnohorského Zooparku v Chomutově. V eurosafari žije celkem 130 druhů zvířat v přirozeném přírodním prostředí. ZOO v Ústní nad Labem leží v části Krásné Březno na prudkých svazích údolí Labe. Kromě expozic zvířat se zoo pyšní i zajímavými skluzavkami, využívajícími dynamiku terénu, či výstavou dinosaurů.

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup