aktuální počasí

zataženo
-7°C Vítr: S
2.6 m/s
zataženo
Teplota:-7 °C
Tlak:1034 hPa
Východ slunce:07:49
Západ slunce:16:35
Doplňující informace o lokalitě
dnes 17.1. polojasno
-4°C
-7 °C
zítra 18.1. polojasno
-5°C
-10 °C
pozítří 19.1. skoro jasno
-8°C
-15 °C
17.1.18.1.19.1.
-4-5-8
-7-10-15
dnes 17.1. polojasno
-4°C
-7 °C
zítra 18.1. polojasno
-5°C
-10 °C
pozítří 19.1. skoro jasno
-8°C
-15 °C
pátek 20.1. polojasno
-3°C
-17 °C
sobota 21.1. jasno
-4°C
-12 °C
neděle 22.1. jasno
-3°C
-12 °C
pondělí 23.1. jasno
-4°C
-10 °C
17.1.18.1.19.1.20.1.21.1.22.1.23.1.
-4-5-8-3-4-3-4
-7-10-15-17-12-12-10

Dlouhodobá předpověď úterý 17.1. — středa 25.1.

dnes 17.1. polojasno
-4°C
-7 °C
zítra 18.1. polojasno
-5°C
-10 °C
pozítří 19.1. skoro jasno
-8°C
-15 °C
pátek 20.1. polojasno
-3°C
-17 °C
sobota 21.1. jasno
-4°C
-12 °C
neděle 22.1. jasno
-3°C
-12 °C
pondělí 23.1. jasno
-4°C
-10 °C
úterý 24.1. polojasno
0°C
-13 °C
středa 25.1. zataženo
2°C
-2 °C
17.1.18.1.19.1.20.1.21.1.22.1.23.1.24.1.25.1.
-4-5-8-3-4-3-402
-7-10-15-17-12-12-10-13-2
Všechny lokality

Informace o lokalitě Jižní Čechy

Jižní Čechy

Jižní Čechy

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Lokalita Jižní Čechy administrativně spadá pod Jihočeský kraj, z něhož vyplňuje podstatnou část. V oblasti se nachází taktéž krajské město – České Budějovice, kde žije téměř 94 tisíc obyvatel, což z něj dělá 9. největší sídlo v Česku. Mezi další velká města se řadí Písek, Tábor, Jindřichův Hradec a Třeboň. Na jihu pak lokalita sousedí s Rakouskem, kde blízko hranic leží turisty velmi oblíbený Linc.

 

 

Vymezení oblasti Jižní Čechy, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Lokalita jižních Čech plynule navazuje na pohoří Šumavy či Šumavského podhůří a vyskytují se zde zejména tzv. Jihočeské pánve. Teploty jsou průměrně vysoké, přičemž nejteplejší oblast se vyskytuje od Českých Budějovic dál na severozápad, směrem ke Strakonicím a k Písku a dále kolem řeky Otavy až po Vltavu. Tento pomyslný pás vyšších teplot se táhne dál do středních Čech. Průměrné roční teploty jsou v těchto místech od 8 do 9 °C. Na většině území jižních Čech se však průměrné roční teploty pohybují v rozmezí od 7 do 8 °C. Nejnižší teploty a to kolem 6 až 7 °C se vyskytují jihovýchodně od Jindřichova Hradce, kde stoupá nadmořská výška až k 700 m n. m. Další místo s takto nízkou teplotou je severozápadně od Tábora, kde již stoupá pohoří Středočeské pahorkatiny.  

Srážky

Pro mnohé jsou možná jižní Čechy symbolem vlhké lokality, ale to není pravdou. Lokalita jižní Čechy je totiž srážkově lehce podprůměrná. Hlavním sítem srážek je v tomto případě Český les a samozřejmě Šumava. Zejména v západní polovině tohoto území se průměrné srážkové úhrny pohybují mezi 500 až 550 mm. Dokonce do 500 mm srážek za rok to může být u soutoku Vltavy a Otavy. Více srážek až 600 mm se vyskytuje od Třeboně na východ a severozápadně od Tábora. Nejdeštivějším místem této lokality je území jihovýchodně od Jindřichova Hradce, kde promlouvá výraznějším způsobem opět efekt zvyšujícího se pohoří.

 

Meteorologické stanice

Temelín

Observatoř s meteorologickou stanicí kousek od vesnice Temelín a jaderné elektrárny dobře reprezentuje klima jižních Čech.  

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 500 m n.m.  
Maximální denní teplota 36,8 °C 13. 8. 2003
Minimální noční teplota -23,0 °C 29. 12. 1996
Největší minimální teplota 21,9 °C 21. 8. 2000
Nejvíce srážek za 24 hodin 128 mm 12. 8. 2002
Maximální sněhová pokrývka 40 cm 12. 2. 2010

Zdroj: Ogimet.com

 

Nadějkov, Větrov

Meteorologická stanice ležící na západě vesnice Větrov a dobře reprezentuje zejména chladnější oblasti této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 616 m n.m.  
Maximální denní teplota 36,6 °C 27. 7. 1983
Minimální noční teplota -28,5 °C 10. 2. 1956
Největší minimální teplota 22,3 °C 30. 7. 1994
Nejvíce srážek za 24 hodin 88 mm 12. 8. 2002
Maximální sněhová pokrývka 99 cm 7. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Třeboňské rybníky

Třeboňské rybníky patří mezi unikáty ve střední Evropě. Plocha, na které se tyto rybníky nacházejí, je opravdu veliká. Vždyť jich tu je přes 450. To do značné míry mění i místní klima a to především při nevýrazných synoptických situací. Zejména pak při radiačním počasí, když se nad střední Evropou nachází tlaková výše. Rybníky jsou zdrojem velké vlhkosti vzduchu. A vlhkost je primární zdroj pro tvorbu mlh. Velmi často zde můžeme pozorovat pásy mlh, chuchvalce či vrstvu přízemní mlhy.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Bouřkové komplexy z Německa v letním období

Při zvlněných studených frontách se v letním období často stává, že nad Bavorskem dochází k tvorbě bouřkových komplexů, které při postupu na severovýchod zesiluje Šumava. V podstatě dochází k opačnému procesu, než jaký vzniká při srážkách trvalých. Bouřkové komplexy jsou v tomto prostoru velmi bleskově aktivní, často je doprovází silný vítr s nárazy a občas se objevují i přívalové srážky. Odtud bouřky postupují dále na sever až severovýchod a postupně většinou slábnou. Přes jižní Čechy tyto bouřky postupují zejména ve večerních hodinách a v první polovině noci.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Katastrofální povodně v jižních Čechách 6 až 14. 8. 2002

Možná právě povodně v roce 2002 způsobily tu myšlenku, že jsou jižní Čechy bohaté na srážky. V průměru jsme si již řekli, že to tak není, ale tato extrémní situace přinesla výjimku.

Vše začalo již 6. srpna 2002, kdy se nad střední Evropou udržovala oblast nízkého tlaku vzduchu. První výrazné bouřky se začaly tvořit v Německu a v Rakousku a během odpoledních a večerních hodin dorazily do jižních Čech. Ráno 7. srpna se proudění změnilo na severní až severovýchodní, takže začal v jižních Čechách tzv. střihový efekt. Vše skončilo 8. srpna, kdy se tlaková níže vyplnila. V Temelíně spadlo během těchto dvou dnů 90 mm srážek.

To však nebylo všechno, protože nad západní Evropu se dostala další tlaková níže, která jen zvolna postupovala k východu a do počasí v jižních Čechách začala promlouvat 11. srpna. Na přední straně této tlaková níže, která se postupně usadila nad Alpami, proudil do střední Evropy teplý vzduch od jihovýchodu. Během 12. srpna se téměř na celém území vyskytovaly srážky, které však byly v západních a jižních Čechách velmi vydatné. V Temelínu v tomto období spadlo cca 160 mm srážek. Když k tomu připočteme 90 mm z předchozí srážkové vlny, tak se srážkové úhrny pohybovaly kolem 250 mm. To je téměř polovina ročního průměru.

Na tyto extrémní srážky samozřejmě velmi rychle začaly reagovat jihočeské toky a spoustu potoků, říček i řek se vylilo z koryt. Nejhorší situace byla například ve městech České Budějovice, Písek či ve Strakonicích.

Povodeň v Písku na řece Otavě, zdroj: visitpisek.cz

 

Vhodnost návštěvy

Lokalita jižních Čech je vhodná k navštívení zejména od jara do podzimu. V chladnější části roku se zde často tvoří inverze, které mohou návštěvu značně znepříjemnit. Naopak v letních měsících zde horké dny tolik nedominují.  Vodáci tuto oblast navštěvují rádi na jaře, když jsou vodní stavy dostatečně vysoké.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Nejstarší nálezy o přítomnosti člověka v této oblasti se datují již do doby před 250 000 lety, souvislé osídlení pak začalo asi před 4 tisíci lety. První kmeny, které na území přišly, byly keltské, ty pak vystřídali Germáni. V 6. století se zde natrvalo už usadili Slované, kteří zde začali hojně zakládat opevněná hradiště. Přes území vedla celá řada důležitých obchodních stezek, po kterých se vozily především výrobky z bronzu, drahé látky, masti, koření a sůl. Z bavorského Pasova k nám například vedla Zlatá stezka. V období středověku území ve 12. století ovládl rod Vítkovců, jenž byl konkurentem panovnické rodiny Přemyslovců. Spory vyústily v zakládání královských měst, kam se řadily nejen České Budějovice, ale i Písek. Poddanským městem byla zase Třeboň. V tomto období byla vystavěna taktéž celá řada středověkých hradů a dalších menších měst a osad (především v 13. – 14. st.). V této době se již začal probouzet k životu rod Rožmberků, jejichž rodinné državy se nacházely po celých Jižních Čechách. Brzy již měla nastat jedna z nejslavnějších etap území. V 15. století se stala oblast hlavním centrem celého husitského hnutí. V popředí pak stál Tábor, ke kterému se váže osobnost Jana Husa i Jana Žižky z Trocnova či Petra Chelčického. I následující století se vrylo do tradic jihočeských. O rozvoj rybníkářství a pivovarnictví se zasloužili hlavně páni z Hradce a Rožmberkové. Ke vzniku rybniční soustavy se pojí jména regentů Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan. Třicetiletá válka pak na scénu dostala šlechtické rody Buquoyů, Eggenbergů a Schwarzenbergů.

Mapa historické rybniční sítě v okolí Třeboně (na jihu rybník Svět, na severovýchodě Rožmberk), Zdroj: ruze.ekomuzeum.cz

Blízkost Rakouska měla vliv na historii regionu již od samého začátku a v území žilo velké množství německy mluvícího obyvatelstva. Po skončení druhé světové války a odsunu Němců se region hospodářsky zastavil. Avšak menší rozvoj průmyslových oborů zase zachoval čistotu a historickou krásu jihočeských měst.

Jižní Čechy mají silné kořeny své kultury, na jejich území nalezneme několik tradičních regionů – Kozácko, Prácheňsko, Doudlebsko a Blata. Kozácko, nazývané někdy jako Táborsko, udržuje dodnes výjimečnou slavnost Obcházení lucek. Na sv. Lucii (13. prosince) obchází zahalené, původně pohanské, bytosti s ptačími maskami dům od domu, kde rozfoukají peříčka, vysypou trochu mouky a předvedou zametání podlahy nebo opráší prach peroutkou, někdy postava kněze vykropí byt. Rituál má symbolizovat konec celoroční nečistoty. Prácheňsko se zase pyšní svými dudáckými muzikami a mnohými řemesly, kam se řadí paličkování či výroba frivolitkové krajky. Navíc se zde  mezi rozsáhlými poli nachází celá řada rybníků. Růžičková koleda, mečová koleda nebo doudlebský masopust nalezneme ve stejnojmenném regionu. I tradiční malovaný nábytek s motivem tulipánu se stal symbolem Doudlebska. Tradiční selské baroko se pojí k Blatům, kde se prolíná zvuk dud, fanfrnoch nebo tahací harmoniky.

Tradiční jihočeské dudy, Zdroj: muzeum-st.cz

 

Přírodní dědictví

Zachovalá příroda České Kanady na jihovýchod od Jindřichova Hradce láká návštěvníky na své vzrostlé lesní porosty, ze kterých vyčnívají bizarní skalní útvary (skalní mísy a viklany). V území se nachází i celá řada rybníků nebo třpytivých vodních toků. Výborným místem k výletu jsou povalové chodníčky Červeného blata. V přírodní rezervaci dosahuje vrstva rašeliny místy i 8 metrů. V lokalitě roste vzácná borovice blatka, jejíž stáří je až 200 let. Chýnovské jeskyně byly první zpřístupněnou jeskyní v Česku (1886), dnes zde turisté šlapou po stále původních kamenných schodech ve vrstvách mramorů a amfibolitů. Velmi populární je i vodní turistika. Plavbou po Lužnici a Nežárce tráví dovolenou mnoho Čechů. Jižní Čechy nabízí i krásy Terezina údolí u Nových Hradů v Novohradských horách. Údolí je od roku 1949 pod ochranou národní přírodní památky. Lokalita je protkána architektonickými stavbami a populární jsou zejména umělý vodopád nebo památný 500 letý buk. V neposlední řadě dotváří přírodní krásy Jižních Čech krajina CHKO Třeboňska, která se dostala na seznam biosférických rezervací UNESCO. Úpravou původních močálů vznikla důmyslná síť umělých stok a rozsáhlá rybniční soustava, jenž na sebe váže pestrou mokřadní a vodní vegetaci. Největším rybníkem Jižních Čech je Rožmberk, který je zároveň i největší v ČR.

Národní přírodní rezervace Červené blato s borovicí blatkou, Zdroj: geotourist.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Na území Jižních Čech se nachází celá řada historických skvostů, které ročně přilákají celou řadu turistů. Pohádkový renesanční zámek Červená Lhota ležící na malé skále uprostřed rybníku, se stal kulisou řady filmů. Pseudogotický zámek Hluboká nad Vltavou připomíná svým vzhledem windsorskou Anglii. V interiéru zámku se skrývá zbrojnice a jízdárna s expozicí Alšovy jihočeské galerie. Rozsáhlý goticko-renesanční zámecký komplex, kde se prý zjevuje bílá paní, nalezneme v Jindřichově Hradci. V přízemí zámku je schována pozoruhodná Černá kuchyně. Zámek Orlík stojí nad Orlickou přehradou a činí tak plavby po vodní nádrži romantické. Avšak není jedinou historickou památkou dohlížející na dění na hladině. Hrad Zvíkov nabízí pohled na soutok Vltavy s Otavou. Rozsáhlá zřícenina gotického hradu Helfenburk s valy a příkopy čeká na návštěvníky u Bavorova, z místní věže je pak nádherný pohled na Šumavské hvozdy. Na hradě Landštejn si můžete zase prohlédnout sbírky středověkých zbraní. Jednou z nejvýznamnějších památek Jižních Čech jsou pak bezesporu Holašovice. Zachovalá vesnice s domy ve stylu selského baroka byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dalšími zajímavými místy je např. nejstarší gotický kamenný most v Čechách, pocházející už ze 13. století, jenž stojí v Písku. Zde vítá turisty i muzeum s expozicí těžby a rýžování zlata v Pootaví. Historické město Slavonice láká na své zachovalé městské domy s psaníčkovými nebo figurálními sgrafity a vstupními síněmi zdobené sklípkovými klenbami. Městská památková rezervace v Táboře kromě řady historických památek nabízí i Husitské muzeum. Lázeňské a renesanční město Třeboň je dalším oblíbeným cílem turistů. Ve městě si můžete prohlédnout např. výstavu Strašidla zemí Koruny české nebo obranný systém kasemat s psí kuchyní.

Selské baroko v Holašovicích bylo zapsáno na seznam UNESCA, Zdroj: pepeje.rajce.idnes.cz

Z technických památek je pak nutno zmínit Buškův hamr z 18. století, který je nově zrekonstruovaný. Řetězový most přes Lužnici je zase posledním empírovým mostem svého druhu v Evropě. Další prvenství si připsal region díky nejstarší železnici na evropském kontinentu, vedoucí z Českých Budějovic třeba až do rakouského Lince. Na děti pak čeká menší zoologická zahrada u loveckého zámku Ohrada.

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup