aktuální počasí Chodsko a Tachovsko-Stříbrsko

jasno
10°C Vítr: SV
1.6 m/s
jasno
Teplota:10 °C
Tlak:1020 hPa
Východ slunce:06:08
Západ slunce:20:11
Doplňující informace o lokalitě
Aktuální počasí 23.8. jasno
22°C
8 °C
zítra 24.8. polojasno
25°C
11 °C
pozítří 25.8. polojasno
23°C
13 °C
23.8.24.8.25.8.
222523
81113
Aktuální počasí 23.8. jasno
22°C
8 °C
zítra 24.8. polojasno
25°C
11 °C
pozítří 25.8. polojasno
23°C
13 °C
sobota 26.8. jasno
30°C
17 °C
neděle 27.8. skoro jasno
31°C
18 °C
pondělí 28.8. deštivo
23°C
19 °C
úterý 29.8. jasno
26°C
15 °C
23.8.24.8.25.8.26.8.27.8.28.8.29.8.
22252330312326
8111317181915

Dlouhodobá předpověď středa 23.8. — čtvrtek 31.8.

Aktuální počasí 23.8. jasno
22°C
8 °C
zítra 24.8. polojasno
25°C
11 °C
pozítří 25.8. polojasno
23°C
13 °C
sobota 26.8. jasno
30°C
17 °C
neděle 27.8. skoro jasno
31°C
18 °C
pondělí 28.8. deštivo
23°C
19 °C
úterý 29.8. jasno
26°C
15 °C
středa 30.8. polojasno
21°C
17 °C
čtvrtek 31.8. polojasno
20°C
12 °C
23.8.24.8.25.8.26.8.27.8.28.8.29.8.30.8.31.8.
222523303123262120
81113171819151712
Všechny lokality

Informace o lokalitě Chodsko a Tachovsko-Stříbrsko

Chodsko a Tachovsko-Stříbrsko

Chodsko a Tachovsko-Stříbrsko

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Chodska a Tachovska - Stříbrska administrativně spadá pod kraj Plzeňský. Největším městem území je Tachov, kde žije více jak 12 000 obyvatel. Dalšími velkými sídly regionu jsou Stříbro, Domažlice, Nýrsko či Planá. Region zabírá především západní část České republiky v těsném sousedství s Německem.

 

 

 

Vymezení oblasti Chodsko a Tachovsko - Stříbrsko; Zdroj: czech.republic.cz, upraveno: pocasicz.cz

 

Teplota

Obě lokality spojuje charakteristika teplého východu a chladnějšího západu. To je dáno především pohořím, které je na západě obou lokalit vyšší. Dominantním pohořím je zde Český les, kde nadmořská výška přesahuje 800 m n. m., místy i 900 m n. m. a na jihu tohoto pohoří má nejvyšší vrchol dokonce přes 1000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Čerchov a nadmořská výška zde dosahuje 1042 m n. m. Právě zde se průměrná roční teplota pohybuje jen kolem 4 °C.  Na ostatních vrcholových partiích jsou to teploty mezi 4 až 5 °C. Větší prostorové rozložení zaujímá oblast s teplotami od 5 do 6 °C. Na více jak 60 % území se však průměrná teplota pohybuje v rozmezí od 6 do 7 °C, což je zhruba průměr teplot v celé v České republice. 

Srážky

Podobně jako teploty, tak i srážky jsou velmi závislé na nadmořské výšce. Průměrně roční úhrny srážek jsou v těchto lokalitách velmi nehomogenní.  Znovu je zde klíčový nejvyšší vrchol Českého lesa, protože právě kolem tohoto vrcholu se zde vyskytuje nejvíce srážek. Průměrné roční úhrny zde mohou dosahovat až 1200 mm, což je úhrn, který se vyskytuje opravdu jen v těch nejvíce deštivých částech našeho území. Průměrně kolem 1000 mm srážek za rok se vyskytuje zhruba v celé oblasti Českého lesa. Jakmile však postupujeme směrem na východ, tak postupně se snižující se nadmořskou výškou slábnou i srážky.  A tak na samotném východě těchto lokalit srážky dosahují sotva 550 mm. Rozdíl mezi horskými oblastmi a středními polohy je tak opravdu propastný.        

 

Meteorologické stanice

Stříbro

Meteorologická stanice se nachází v samotném středu města Stříbro. Její data mohou být ovlivněna antropogenní činností.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 412 m n.m.  
Maximální denní teplota 38,2 °C 27. 7. 1983
Minimální noční teplota -27,6 °C 29. 12. 1966
Největší minimální teplota 20,8 °C 28. 6. 1994
Nejvíce srážek za 24 hodin 75 mm 21. 5. 1986
Maximální sněhová pokrývka 36 cm 7. 12. 2010

Zdroj: Ogimet.com

 

Přimda

Terénní profesionální stanice se nachází na okraji Českého lesa, velmi dobře reprezentuje vyšší polohy této oblasti.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 743 m n.m.  
Maximální denní teplota 36,6 °C 13 8. 2012
Minimální noční teplota -22,7 °C 9. 1. 1985
Největší minimální teplota 23,1 °C 3. 8. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin 59 mm 7. 5. 1978
Maximální sněhová pokrývka 110 cm 15. 3. 1988

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Orografická bouřková činnost

Díky hornatému terénu se zde v jarních a letních měsících tvoří velmi často bouřky z tepla. Ty se zde mohou vyskytovat i několik hodin a mohou přinést přívalově lokální povodně. Tato lokalita z pravidla přináší první jarní bouřky při teplejším proudění. A to zejména proto, že na západě se většinou vyskytují brázdy nízkého tlaku vzduchu, které právě do této oblasti mohou přinášet o něco nestabilnější počasí než na zbytku našeho území, které je většinou při teplých jarních dnech pod vlivem oblasti vysokého tlaku vzduchu nad východní Evropou.                                                                                                                                                                       

                           

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Extrémně dominantní zonální proudění na Přimdě

Profesionální meteorologická stanice se nachází v srdci popisovaných lokalit a vyznačuje se poměrně zajímavým primátem, který v České republice nemá obdoby. Stanice se nachází na hřebenu směřujícím od severu na jih a dále je umístěna v sedle, který je exponován od východu na západ. Vrchol Přimdy, totiž leží až v nadmořské výšce 848 m n. m., ale samotná meteorologická služebna se nachází téměř o 100 výškových metrů níže. Právě díky těmto dvěma faktorům se v této oblasti vyskytuje silné zonální proudění. Primárně zde fouká od západu. Četnost těchto větrů se přibližuje až k 35 %. Nikde v České republice takto nedominuje proudění z jednoho směru. Zároveň hodně fouká i od východu, celková četnost tohoto proudění zde dosahuje až 25 %. Když sečteme četnost těchto dvou proudění, tak se dostaneme k číslu 60 %, takže většinu dnů v roce zde fouká zonálním prouděním. Zároveň je zde nejméně dnů s bezvětřím. Pouze 1,1 % řadí Přimdu společně s Milešovkou na první místo s dny bez větru. Konkrétně se průměrně na Přimdě vyskytuje pouze 96 hodin bez větru.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Sněhová kalamita na Domažlicku 3. 2. 2010

Hluboká tlaková níže na začátku února jen zvolna postupovala od západu dále k východu a vázala na sebe frontální systém, který postupoval přes Německo dále na východ. Do České republiky dorazily srážky ve formě mírného sněžení ve večerních hodinách již 2. 2. 2010. Teploty vzduchu se při zemi pohybovaly nejčastěji kolem nuly, ale v jihozápadních Čechách bylo slabě pod nulou.  Sněžení se vyskytovalo téměř 18 hodin a zejména v noci na exponovaných místech poměrně hodně foukalo.

Do akce musela být vyslána veškerá technika, která byla silničářům k dispozici. Mnoho cest bylo zaváto a oteplení, které dorazilo do této oblasti během rána, přineslo i slabý déšť, který ze sněhu udělal mokrou břečku. O to bylo těžší sníh z cest uklízet. Ne všechny frézy jsou schopny se vypořádat s mokrým sněhem, a tak měli silničáři omezené možnosti. 

Kalamita zasáhla nejen Mrákovsko, ale i Poběžovicko, okraje okresu ve směru na Tachovsko a Klatovsko, problémy byly na Kolovečsku, Staňkovsku a řadě dalších míst. Mnoho lidí se tento den nedostalo do práce a dětem udělalo radost vyhlášení jednodenních sněhových prázdnin.

Po silném sněžení, větru a ranním dešti zůstalo zavřeno hned několik cest (zdroj: domazlicky.denik.cz)

 

Vhodnost návštěvy

Díky vyšší nadmořské výšce je vhodné tyto lokality navštívit spíše v letních nebo v pozdních jarních či brzkých podzimních dnech. Zejména na jaře a v létě je však dobré se připravit na zvýšenou četnost bouřek, která se může vyskytnout zejména ve vyšších polohách. Mlha a nízká oblačnost se nevyhýbá ani této lokalitě, ale četnost těchto jevů není tak velká. V zimě se ve vyšších polohách mohou vytvářet sněhové jazyky a závěje, zejména v okolí polí a pastvin.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Území Českého lesa spadající převážně pod Tachovsko – Stříbrsko bylo již osídleno v pravěku, což dokládají menší nálezy například z úpatí vrcholu Přimda. Z pozdějších dob pochází rovinné neopevněné sídliště – hradiště a mohylové pohřebiště, objevené v Cebivech. Toto středověké hradiště se pyšní valovým a příkopovým opevněním. K hradišti patří i mohylové pohřebiště s dobře dochovanými mohylovými náspy. Další výšinné opevněné sídliště se nachází v Chudeníně. Hlavní dějiny regionu se začaly psát až v pozdějších letech. Chodové byli svobodní sedláci, jenž vykonávali ozbrojenou strážní službu na západní hranici našeho království. Jedním z jejich úkolů bylo pro příklad zajistit neměnný průběh hranic či bezpečnost na obchodní stezce, jenž vedla do Bavorska. Za svoji službu pak získali mezi 14. až 17. stoletím několik panovnických výsad a privilegií, kterých bylo celkem 24. Chodové tak měli osobní svobodu a jejich poddanství se vázalo pouze ke králi. I přesto, že hlídky vedlo jen asi 320 sedláků se svými rodinami. V pozdějším období došlo k násilné rekatolizaci, jenž vedla k postupnému oklešťování  privilegií Chodů. Po několika marných pokusech o odvolání k habsburskému císařskému dvoru, došlo k chodskému povstání. To bylo na konci 17. století potlačeno a v roce 1695 došlo v Plzni k popravení vůdce Chodů, taktéž zvaných Psohlavců, Jana Sladkého Koziny. K jeho popravě se váže i známá pověst, kdy Kozina před svou smrtí oběšením proklel svého protivníka Wolfa Maxmiliána Lammingera řečeného Lomikar: „Lomikare, Lomikare do roka a do dne zvu tě na boží súd.“ Tento příběh byl zpracován spisovatelem Aloisem Jiráskem v knize Psohlavci, kde skutečně Lomikar do roka a do dne zemře. Po potlačení povstání se Chodové stali znovu nevolníky. Regionem Tachovska a Stříbrska procházela již v raném středověku tzv. Norimberská stezka, jenž spojovala Prahu a Norimberk. Na této komunikaci bylo založeno například město Tachov. Vzestup území byl pak zaznamenán za vlády Přemysla Otakara II., kdy v nižších polohách vznikala první královská města, která mnohdy, stejně jako na Chodsku, sloužila jako pohraniční pevnosti. Velkým mezníkem v dějinách celé oblasti bylo 17. století, se kterým přišlo velké množství nového obyvatelstva převážně německého původu. Hospodářský rozvoj pak nastal v dalším století, kdy byly zakládány nové hutě, sklárny i železárny.  Postupně se lidé zaměřili na specifičtější řemesla, především pak truhlářství nebo výrobu perleťových knoflíků. Stejně tak jako jiné pohraniční oblasti, i tato lokalita byla přiřazena k Sudetům. Po skončení II. světové války pak došlo k odsunu německy hovořícího obyvatelstva a do oblasti se stěhovali noví obyvatelé z vnitrozemí a Slovenska, dobrodruhové, reemigranti z Rumunska a Volyňští Češi. Bohužel zde došlo k chátrání mnohých vesnic umocněné blízkostí pohraničního ostnatého drátu.

Jan Sladký Kozina; Zdroj: neaktuality.cz

I tak si zachovalo území své typické tradice. Chodské třídenní svatby, Velikonoce, poutě, posvícení nebo Vánoce se liší od běžných oslav těchto svátků a událostí. Snad nejoriginálnější je však tradiční čtyřdenní masopust v Postřekově, kde místní průvod čítá více jak 100 masek. Pochůzky s fanfrnochem jsou zase pořádány pravidelně od roku 1985 mužským pěveckým sborem Haltravan. Mezi nejznámější chodské hudební nástroje patří bezesporu dudy, které nezřídka doprovází tradiční chodské lidové písně. Ne nadarmo jsou jedinečné Chodské slavnosti s chodským folklórem nestarším folklórním festivalem v České republice. Chodské slavnosti jsou vždy pořádány první víkend po 10. srpnu. Mezi další symboly celého regionu patří těžba stříbra. Stejnojmenné město – Stříbro je pak nejstarší historicky doložená těžební oblast v českých zemích. První písemné zmínky o hornické osadě pochází již z roku 1183.

Sbor Haltravan; Zdroj: domazlicky.denik.cz

 

Přírodní dědictví

Největším přírodním celkem v oblasti je Český les, jehož nejcennější části jsou pod ochrannou CHKO (od roku 2005), jenž se táhne od Broumova na Tachovsku po Domažlický průsmyk. Český les nabízí návštěvníkům původní bučiny a rašeliniště, květnaté louky a pastviny. Ve svobodně se rozvíjejících přírodních celcích jsou roztroušeny tajemné zaniklé vesnice pohraničních oblastí. Český les je navíc protkán hustou sítí turistických tras a cyklostezek. V zimním období pak návštěvníky lákají upravené cesty pro běžecké lyžování. Nejvyšším vrcholem České lesa je Čerchov (1042 m), kde se tyčí kamenná rozhledna, jenž nabízí kruhový výhled na jihovýchodní část Šumavy s Javorem, Roklanem, Luzným a Ostrým, dokonce při dobré viditelnosti je možné zahlédnout i Alpy, Krušné hory, Plzeň, Radyni nebo Brdy. Lazurová hora u Chodové Plané nad údolím Kosího potoka ukrývá zachovalé štoly po těžbě stříbra a jiných rud. Nalézt zde můžete i unikátní Mramorové jeskyně s torzem středověkého hradu. Navíc zde můžete podniknout i naučnou stezku Kosí potok. Nezapomeňte ani na přírodní vodní nádrže Babylon a Regent, kde si plně vychutnejte letní radovánky.

Český les; Zdroj: tachovsko.com

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Na území Chodska a Tachovska – Stříbrska se nachází několik překrásných hradů. Zřícenina pomezního gotického hradu Rýzmberk pochází z poloviny 13. století a její kamenná věž s cimbuřím slouží jako rozhledna, ze které je úžasný výhled na část Domažlicka a Český les. Malebná zřícenina gotického hradu Gutštejn byla po dlouhá léta v majetku jednoho z nejstarších šlechtických rodů – pánů z Gutštena. Zřícenina románského strážního hradu Přimda stojící na stejnojmenné hoře je po Pražském hradu tím nejstarším kamenným hradem v Čechách. Středověký městský hrad se nalézá v Domažlicích. Také zámky v území patří mezi historické skvosty. Originální renesanční zámek s raně gotickou kaplí nabízející pozoruhodné zámecké sbírky v Horšovském Týnu; barokní zámek ze 17. století založený již zmíněným Lomikarem, kde i rok po Kozinově vyřčení pozvání na Boží soud skonal; či renesanční zámek Bezdružice fungující jako Muzeum sklářské výroby, jenž ukrývá ojedinělý skleněný betlém (autora J. Rybáka) či památník Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, jsou toho zářným příkladem. V Prostiboři se zase nacházel středověký hrad, jenž byl později přestavěn na trojkřídlý zámek, avšak na této stavbě se výrazně podepsal zub času. I sakrální památky jsou výborným místem k výletu. Na návrší obce Čečovice byl vystavěn již ve 14. století cihlový kostel sv. Mikuláše, jenž je jednou z nejstarších církevních památek západních Čech. Za mírně nakloněnou válcovou šikmou věží gotického farního kostela se můžete vydat do Domažlic. Města Stříbro a Tachov se zase můžou pyšnit zbytky středověkého opevnění a hradeb, kromě toho se ve Stříbře nachází gotický most přes řeku Mži nebo renesanční radnice. Nenechte si ujít ani lázeňské městečko s minerálními prameny Konstantinovy Lázně. První zmínky o místním sirnatém prameni pocházejí již z 16. století.

Zřícenina Gutštejn; Zdroj: tuzemska-dovolena.cz

Pokud se chcete vypravit za historií Chodska, nenechte si ujít obce Draženov, Chodov, Klenčí pod Čerchovem, Klíčov, Chodská Lhota, Mrákov, Pocinovice, Postřekov, Stráž, Tlumačov a Újezd. Právě Újezd se stal rodištěm Jana Sladkého Koziny, vůdce chodského povstání, jenž byl později popraven. Dějiny regionu jsou vzpomínány i v několika muzeích. Městské muzeum a naučnou stezku Historie hornictví Stříbrska naleznete samozřejmě ve Stříbře. Ve františkánském klášteře v Tachově zase funguje expozice Českého lesa. V prastaré chodské obci Klečí pod Čerchovem funguje muzeum zdejších rodáků, kam se řadí spisovatel J. Š. Baar, básník J. Vrba nebo hudební skladatel J. Jindřich. Chodsku zasvětilo svoji část života i mnoho dalších umělců – A. Jirásek, J. Dobrovský, F. Palacký, K. J. Erben či B. Němcová. Naučnou stezku zasvěcenou Jiráskově divadelní hře Lucerna jistě ocení všechny generace. Stezka z Osvračína do Staňkova měří asi 14 km.

 

 

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup