Lidová terminologie meteorologických jevů – díl I.
Bába
Bába představovala ve slovanském bájesloví zosobnění dešťového či bouřkového oblaku. V éře Českého národního obrození se J. Jungmann vyjadřoval následovně: „Báby jsou velké oblaky ke skalám podobné.“
Babí kout
Babí kout je pak místo/směr, ze kterého bouřky přicházejí, většinou se jednalo o severozápadní stranu. Běžně se pak používalo: „Babí kout se zatahuje.“
Buran
Slovo buran reprezentuje pojem blizard, který vznikl z původního anglického výrazu blizzard. Jedná se tedy o prudký vítr, který zpravidla unáší sníh. V Česku se pak běžně používá i označení dané situace jako mrazivá vánice nebo metelice. Postupně však tato česká označení nahrazuje převzatý, již zmíněný, blizard, jež pochází už z 19. století a pravděpodobně vznikl ve státě Virginie (USA). Výraz buran k nám naopak přišel z Ruska, kde se používá slovní spojení „mrazivý buran.“
Beránky, berušky
Beránci či berušky jsou drobná bílá oblaka, která jsou většinou ve vyšších vrstvách atmosféry. Většinou bývají i uspořádána do skupin nebo řad. Meteorologové dělí beránky na hrubé – Altocumulus a jemné – Cirrocumulus. Někdy bývají tato oblaka považována za předzvěst špatného počasí. Ve Středozemí se tento typ mraků označuje za makrelové nebe, na Slovensku se pak říkávalo: „Ryby z oblakov sú na nebí.“
Obr.: Beránci na obloze
Zdroj: Maloměstská holka v Praze - Blog.cz
Húlava
Húlavou se označuje náhlé a krátkodobé zesílení větru, které je většinou doprovázeno bouřkou nebo silným lijákem. Pojem húlava se do české meteorologie dostal již v roce 1920 díky strážnickému rodákovi prof. Gregorovi, přičemž se měl stát ekvivalentem k německému „Böe.“ Na východní Moravě se dříve tento název využíval pro popsání aprílového počasí či silnější přeháňky.
Hrady
Za hrady se obvykle považují mohutná bouřková oblaka. Běžné bylo varovat před bouřkou pomocí: „Nad lesy vystupují hrady.“
Jíní
Výraz jíní se používá pro popis krystalických ledových usazenin ve tvaru jehliček, peříček nebo vějířků. Jíní vzniká podobně jako rosa, avšak podklad pro usazování jíní musí dosáhnout teploty pod bodem mrazu, aby se na něm mohly částice plynné vody ze vzduchu usazovat – sublimovat. Někdy se tento jev označuje jako bílý mráz.
Obr.: Jíní na travinách
Zdroj: Meteo Opava
Autor: SG