Díl 7. Jupiter

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 7. Jupiter

Vítám vás u dalšího dílu nového seriálu, ve kterém se podíváme na některé z nejzajímavějších meteorologických jevů ve sluneční soustavě. V dnešním díle tohoto seriálu si povíme něco o Jupiteru a jeho atmosféře.

Credit: NASA

Planeta Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, je řazena mezi plynné obry (gas giants). Jsou to planety, které na rozdíl od planet terestrických nejsou z větší části tvořeny horninami, ale plyny. Je možná trochu obtížné si takovou planetu představit – není zde žádný povrch, na který bychom mohli dosednout a zabořit zde vlajku tak, jako snad jednou na Marsu. Plynný obr je tvořen plynnou atmosférou, která plynule přechází až v oceán kovového vodíku. Proudění v kovovém nitru planety pak vytváří jedno z nejsilnějších magnetických polí ve sluneční soustavě. V případě Jupitera sahá jeho magnetické pole až k oběžné dráze Saturnu, který se nachází téměř dvakrát dále od Slunce. V okolí planety lze často pozorovat polární záře dosahující ohromných rozměrů.

Credit: X-ray: NASA/CXC/SwRI/R.Gladstone et al.; Optical: NASA/ESA/Hubble Heritage (AURA/STScI)

Atmosféra se zde skládá převážně z vodíku a helia v poměru asi 9 : 1. Lze ji rozdělit do několika světlých zón a tmavších pásem, které lze pozorovat už v malých dalekohledech. Ty se pohybují proti sobě a na jejich hranicích vznikají turbulence - a tedy i bouře. Když zazní jméno této planety, většina z nás si ihned vybaví Velkou rudou skvrnu – tedy vůbec největší bouři ve sluneční soustavě, která je co do velikosti asi 2,5krát větší než naše planeta. Pozorujeme ji už více než 400 let (od doby Galilea Galileie, který mimochodem objevil 4 Jupiterovy největší měsíce) a pozorování podle vědců dokazuje, že Velká rudá skvrna slábne. Je ale možné, že zase zesílí – velký vliv na to mají další bouře v atmosféře, které Velká rudá skrvna s oblibou “požírá“ a nabývá tak na velikosti. Můžete si jich všimnout na mnoha fotografiích a to v podobě bílých či hnědých oválných skvrn.

Credit: NASA

Oblaka na Jupiteru jsou tvořena krystalky amoniaku a hydrosulfidu amonného (pravděpodobně i suchým ledem) a jejich typické oranžové až hnědé zbarvení je způsobeno sloučeninami (pravděpodobně tvořené fosforem, sírou a uhlovodíky) v nejvyšších bodech atmosféry, které jsou vystavovány ultrafialovému záření ze Slunce. Hlouběji jsou pak oblaka zbarvena do bílé barvy, níže do hněda a ještě níže dokonce do modra. Barvu kromě chemického složení ovlivňuje také okolní teplota. Ta dosahuje v nejvyšších bodech atmosféry asi -160°C a směrem k jádru planety se postupně zvyšuje. Většinu informací o této planetě jsme získali prostřednictvím sondy Galileo a pouzdra, které do atmosféry Jupitera tato sonda vypustila. Letos má k Jupiteru dorazit sonda JUNO, která jistě přinese mnoho nových poznatků a poutavých fotografií.

 A na závěr ještě jedna zajímavost: Jupiter má největší počet měsíců ze všech planet - je jich více než 60.

Příště na téma Saturn – atmosféra, turbulence a bouře.

Autor: PH