skládá se z pěti subsystémů, tedy z atmosféry, hydrosféry, kryosféry, povrchu pevniny a biosféry. Zde se pro hydrosféru, kryosféru, povrch pevniny a biosféru používá termín aktivní povrch. Klimatický systém je prostorově a časově proměnlivý.

Prostorová proměnlivost může být:

·         topická až chórická – jsou známé příčiny, např. zástavba, mýtina

·         regionální – příčiny jsou cirkulačními změnami, např. posun azorské tlakové výše na sever

·         globální – je vázaná na celou Zem

Časová proměnlivost může být:

·         sezónní – změny periodického charakteru, např. roční období

·         meziroční – má neperiodický ráz, např. střídání teplých a studených zim

·         sekulární – změny dlouhodobého rázu v podnebí

je věda o podnebí. Objasňuje vznik a vývoj podnebí pomocí klimatotvorných procesů, ovlivňovaných geografickými činiteli. Studuje změny a kolísání podnebí, popisuje a klasifikuje podnebí. Fyzikální metody pronikající do klimatologie mají za následek postupné splývání klimatologie a meteorologie. Klimatologie se dělí na:

Všeobecná klimatologie – studuje dlouhodobé rozmístění klimatických prvků

Regionální klimatologie – studuje klimatické prvky na vymezeném území

Aplikovaná klimatologie – používá se v praxi, stavební klimatologie, letecká klimatologie, klimatologie měst

Teoretická klimatologie – zde patří veškerá meteorologie a ostatní vědy, které přinášejí nové poznatky

kuličky nebo kousky ledu, které mají průměr 5 až 50 mm.

je mikroklima uzavřených prostorů, jako například část lesa, skupina keřů.